Šestidílný cyklus Padoucnice francouzského kreslíře Davida B. proměnil vnímání autorského komiksu nejen ve Francii. Od roku 1996 do roku 2003 v něm autor stylem dosud nevídaným modeloval příběh své rodiny, zejména bratra, stiženého těžkou formou epilepsie, a dotýkal se osobní i nadosobní historie.
Na první stránce sešitu, který vyšel ve Francii před jedenácti lety, se potkává autor, již jako dospělý, s bratrem, zohaveným a znaveným nemocí, jež (de)formuje jeho život. Právě toto zdánlivě banální setkání v koupelně kdysi přesvědčilo Davida B., aby se pustil do vypravování příběhu svého dětství, který chtě nechtě změnil i jeho pohled na život. Padoucnice však není pouhou biografií, která by formou „fotografických“ ilustrací rekonstruovala život jedince a jeho okolí.
V hlavě vzpomínajícího mága
David B. odpoutal svou černobílou kresbu od striktního realismu a promíchal ji s fantastickou ilustrací, jež promlouvá – mimo text vypravěče a dialogy v bublinách – vlastní výtvarnou metaforou. Z bratrovy nemoci se stává drak, vinoucí se nad životy všech, či hora, kterou je nutno zlézt. David B. příběh větví, hledá jeho kořeny ve vyprávění rodičů a prarodičů, v jejich zážitcích nejen ze světových válek. Košatí jej vlastními klukovskými vášněmi pro kreslení bitev a zkazek, jež byly ovlivněny častými zážitky z hledání alternativních léčebných postupů v rozmanitých makrobiotických a esoterických komunitách. Kniha se tak stává osobním vhledem do dějin Francie, encyklopedií rozmanitých náboženských, okultních a mystických směrů bujících během sedmdesátých let. Představuje výpravu do duše zmateného dítka, které se snaží najít vlastní prostor vedle bratra, jenž svou hrůznou nemocí zastínil život celé rodiny. David B. je brilantní pozorovatel drobných, ale důležitých detailů, díky nimž dokáže autenticky popisovat reakce okolí, nahlížet do nitra svých blízkých a zprostředkovat současnému čtenáři pocity intimní a vzdálené jak historicky, tak prožitkem.
David B. nepoužívá v Padoucnici zcela standardní vypravěčské postupy komiksu, odlišně pracuje s časem. Skáče z přítomnosti do minulosti, míchá historické plány s fantaskními, dramatickou komiksovou kresbu bezstarostně prolne s bezčasou ilustrací v jednom jediném proudu vzpomínek. Čtenář jako by byl účastníkem cesty vnitřkem hlavy vzpomínajícího mága: kouzlí se tu obrazotvorností a přerývavým kupením motivů, které však neztrácejí smysl, návaznost ani pomyslnou narativní nit.
Zlézání hory
Po pěti dílech, které vznikaly v rozmezí let 1996 až 2000, se k závěrečné knize hexalogie autor vrátil až roku 2003. Tady již je David B. dospělým studentem a jeho vnímání světa se mění. Už není klukem, který se skrývá za samurajskou zbroj a utíká před mnohdy absurdní realitou do zahrady za svými přízraky, ale člověkem hledajícím své místo ve světě. Jeho pohled je smutnější, s příměsí odpovědnosti, která po dvacátém roce života přichází. Fantazie přestala fungovat jako dokonalá hradba před vnějším světem. Patrný je zde posun ve vyprávění i v kresbě, která se stala dynamičtější a hrubější. Čas se zrychlil, stránky příběhu jsou přerušovány záznamy snů, v nichž David B. hledá symbolické odpovědi na otázky ohledně své vlastní existence i smyslu dosavadního konání. Ze závěrečného dílu se zcela vytrácí naděje na bratrovo uzdravení, přičemž tento fakt nás zaskočí i přesto, že jsme takový vývoj čekali od prvního obrázku celé série. Zůstává jen marná snaha se vyrovnat s přítomností a minulostí, urovnat si myšlenky a pocity do jasnějšího tvaru; pokusit se žít bez přízraku padoucnice nad hlavou a zároveň bez naděje, že by kdy tento „netvor“ zcela vymizel.
Cyklus Davida B. je zlomový z mnoha pohledů. Jeho mnohovrstevnatost a nadžánrovost lze u mnoha děl jiných tvůrců hledat jen těžko. Ačkoli se jedná o osobní zpověď a v přeneseném slova smyslu o autorovo „vykreslení se“ z nitra na papír, šestice knih přináší čtenáři mnohem víc než jen vyprávění o jedné rodině s nemocným chlapcem. Ačkoli se David B. stále pohybuje na poli značné důvěrnosti, nenudí čtenáře nešťastnickými výlevy, ale vyčarovává před ním široký, barvitý svět, plný postřehů o životě, rozličných patrech bytí a zdánlivě marném tápání. Nakonec jako by byla jediným přijatelným smyslem bratrovy nemoci existence tohoto komiksového díla, které zachytilo život člověka, jenž většinu času tráví v posteli či stočen na zemi v záchvatu. Díky Davidovi B. zůstal tento výrazný osud vytesán ve velkolepém tvaru na stránkách šesti černobílých knih se žlutočernou obálkou, na nichž se rozprostírá mnohem víc než jen vnější pohled na cizí utrpení. Jako každé opravdové umělecké dílo, pracující s vyprávěním, textem i obrazem, Padoucnice nabízí čtenáři jeho vlastní cestu na osobní, těžko zdolatelnou horu života.
Autor je filmový publicista.
David B.: Padoucnice (L‘Ascension du Haut Mal) 1–6. Mot, Praha 2000–2007, 56 + 64 + 56 + 56 + 64 + 88 stran.