Newyorští divadelníci stávkovali proti propouštění a za lepší platy. Dosažená dohoda jim slibuje splnění jen jednoho požadavku.
Po úmorném třídenním vyjednávacím maratonu oznámila ve středu 28. listopadu o půl jedenácté večer newyorského času Charlotte St. Martinová, výkonná ředitelka Ligy majitelů amerických divadel a producentů, jejíž členové jsou majiteli převážné části divadel na Broadwayi: „Zítra večer představení zase začnou.“ A později ještě dodala: „Smlouva je dobrým kompromisem, který poslouží naší branži. Nejdůležitější teď je, že se světla na Broadwayi opět rozzáří a široká škála představení potěší o svátcích diváky.“
Pět minut po jejím odchodu z budovy, kde v právnické kanceláři jednání probíhala, vyšel přede dveře i James J. Claffey ml., předseda pobočky Mezinárodní aliance jevištních zaměstnanců divadel. Byl přivítán potleskem asi stovky členů svého svazu, kteří zdvihli prsty do tvaru V. Do deseti dnů pak odboráři odhlasovali, že přijímají výsledek jednání, jež ukončilo devatenáctidenní stávku, během níž (až na vzácné výjimky divadel, která měla smlouvy s jinými odbory) na proslulé Broadwayi „zhasla světla“. Šlo o nejdelší stávku pracovníků v tomto oboru za posledních pět let. Delší byla jen stávka hudebníků v roce 1975, která trvala 25 dní. Z 2200 členů divadelních odborů se stávky zúčastnilo jen 350 odborářů, ale i tak se nehrálo v 31 divadlech. Zavřeno zůstalo 27 show – mezi nimi i populární Mamma Mia! nebo Lví král.
Konec sporu přivítal i newyorský starosta Michael R. Bloomberg. „Je to významná novina nejenom pro každého, kdo si na Broadwayi nebo kolem ní vydělává na živobytí, ale i pro všechny, kdo v New Yorku žijí, pracují nebo kdo jej navštíví.“
Ztráty na neprodaných vstupenkách způsobené stávkou se odhadují na 7,2 milionu dolarů a město podle kanceláře městského „kontrolora“ (tj. finančního úřadu) přicházelo denně o 2 miliony. K této částce došel po sečtení předpokládaných výdajů návštěvníků za vstupenky, nákupy a jídlo. Majitel restaurace Brazil mi potvrdil, že jeho tržby z nočního provozu poklesly během stávky o 85 procent. Poškozeni se ovšem cítí i další zaměstnanci divadel – od hudebníků až po pokladní –, protože se během stávky jejich platy scvrkly na zlomek.
Oč vlastně ve stávce šlo? Producenti považovali některé části dosavadní smlouvy za nákladné a neúčinné. Snížení nákladů hodlali dosáhnout snížením platů a počtu zaměstnanců o 38 procent. Chtěli například zrušit ustanovení, jež určovalo počet jevištních zaměstnanců, kteří musí přijít každý den, má-li se konat představení. Vadilo jim i ustanovení, které určuje minimální délku doby, na niž je zaměstnanec povoláván do práce. Předseda odborů od začátku jednání, táhnoucích se už od července, prohlašoval, že jeho organizace je ochotná přístoupit na změny, dostane-li se jí protihodnot. Otázka, co představuje pro odbory „stejnou hodnotu“, byla nakonec tou klíčovou, o níž se tvrdě jednalo v závěrečné fázi. Vedení Ligy producentů je nyní v rukou nové generace, která je mnohem agresivnější než generace předchozí, což potvrzuje i odborář Claffey: „Dva dny nám neustále říkali: Povolte víc, povolte víc, a když jsme povolili nebo souhlasili, sami nic nepřidali.“
Jedenáctého dne stávky se dokonce majitel devíti z 27 dotčených divadel, Nederlander Producing Company, rozhodl odbory zažalovat – o ušlý zisk ve výši 35 milionů dolarů. Společnost tvrdila, že stávka vůči ní je nezákonná. Producenti ze sedmi divadel společnosti se k žalobě připojili.
Jedenáctého dne stávky – byl to studený, větrný, propršený večer – jsem měl domluvenou schůzku s jedním odborářem. Přešel jsem Times Square a pokračoval dál až ke 45. ulici. Sdělovací prostředky se plnily zprávami typu „rodina přicestovala do New Yorku až odněkud ze Seattlu (opačného konce Států) a její děti byly velice zklamány, protože stávka je připravila o potěšení zhlédnout muzikál Jak Grinch ukradl Vánoce“. Když však měl den po zahájení stávky předseda odborů Claffey tiskovou konferenci, museli jste dlouho hledat v novinách a pátrat v televizi, abyste o ní našli kloudnou zmínku. Potřásl jsem si rukou se zachumlanou stávkovou hlídkou a vyzvídal informace, ke kterým se jinak nedostanete.
Nejvíc vydělává na Broadwayi Disney. Tato společnost uvádí tři show, jež v týdnu před započetím stávky vynesly celkem 2 205 016 dolarů. Disneymu patří také televizní síť ABC. Špičku výnosů v onom týdnu však představuje představení Wicked (Hříšnice), které už delší dobu vydělává týden co týden přes milion dolarů. Producentem jsou Universal Pictures – pobočka společnosti, jež vlastní televizi NBC. Oficiálním partnerem Ligy majitelů amerických divadel a producentů jsou i New York Times. Takže pokud jde o zamlčování stávky a jednostranné zpravodajství, netřeba nic dále vysvětlovat. Snad jenom tolik, že ani snížení nákladů by nepřineslo snížení cen vstupenek. Průměrné ceny lístků na tři disneyovské muzikály přitom činí u Mary Poppins 81,87 dolaru, Lvího krále 89,07 dolaru a na Malou mořskou vílu můžete jít za 87,17 dolaru. V odborovém letáku, rozdávaném stávkovými hlídkami, jsem se mohl dočíst, že část výnosů z prodeje vstupenek měla přispět ke shromáždění 20 milionů dolarů do fondu, který by mohl být použit proti odborům.
Za této mediální a finanční přesily a také za poměrně malé účasti odborářů byli stávkující nakonec donuceni se dohodnout. Výsledky jsou zhruba tyto: Odboráři souhlasili s větší pružností při uvolňování zaměstnanců. Před představením a po něm budou jevištní dělníci v pohotovosti, přičemž za první z těchto dvou hodin obdrží dvojnásobnou mzdu. Členové odborů dosáhli rovněž příslibu, že mzdy budou zvýšeny o více než původně ohlašovaných 3,5 procenta.
Autor je publicista.