odjinud

Média převzala agenturní zprávu o internetovém zpřístupnění Souboru díla Františka Xavera Šaldy na adrese www.ucl.cas.cz/edicee (Lidové noviny 5. 3. 2008). Z dosavadních 22 knižně vydaných svazků zbývá převést do elektronické podoby Sv. 4 (Loutky i dělníci boží), časem se snad dostane i na Šaldův zápisník a dosud nevydané texty.

Do Vzpomínky na Společnost bratří Čapků (SBČ 2007, Acta Čapkiana) zařadil autor František Černý i svůj rozhovor s Olgou Scheinpflugovou z března 1963.

Publikaci Magdalény Šustové o pedagogovi a spisovateli Jaroslavu Žákovi (1906–1960) Cesta do hlubin študákovy a kantorovy duše vydalo k stejnojmenné výstavě Pedagogické muzeum J. A. Komenského v Praze (2007). O výstavě, přístupné do 30. 3. t. r., informoval v Dějinách a současnosti č. 2/2008 Eduard Burget.

Předmluvu k románu Eduarda Fikera z roku 1947 Hloubka, vydanému z autorovy pozůstalosti z jediného dochovaného strojopisu (Martin Trojan-3-Jan 2007), napsal Pavel Janáček.

Poměrně málo známou skutečnost, že Bohuslav Brouk, poúnorový exulant, surrealista a propagátor psychoanalýzy, navštívil v roce 1972 na dva týdny Československo, připomněl v rozhovoru pro Uni č. 3/2008 editor Broukova díla Viktor A. Debnár. Od smrti B. Brouka uplynulo 19. 1. t. r. třicet let.

Věstník židovských náboženských obcí v českých zemích a na Slovensku Roš chodeš upozornil v březnovém čísle na článek v „nejoblíbenějším týdeníku pro ženy“ Vlasta (č. 8/2008) o Ladislavu Fuksovi a jeho kuriózním manželství. Článek s bohatým obrazovým doprovodem se opírá o životopis Jiřího Tušla Moje zrcadlo. Vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem (Melantrich 1995), jenž vyšel nedávno podruhé, v pozměněné podobě (i názvově), v Mladé frontě.

Nad básnickým dílem Emila Juliše se v revui Umělecké besedy Život č. 4/2007, věnované fenoménu „hry“, zamýšlel Rudolf Matys.

Na Jana Trefulku vzpomínala v březnové příloze Kam kulturního přehledu Kam v Brně... Věra Mikulášková (Za charakter se vždy platí).

Teoretika Zdeňka Kožmína (1925–2007) se proti výhradám vzneseným proti němu Jiřím Cieslarem (1951–2006) v eseji Rizika života v poezii a Landolfiho „posunuté křeslo“ (Kritická příloha Revolver Revue č. 12, listopad 1998; knižně in: J. C., Hlas deníku, Torst 2002, s. 374–390) zastal Jaromír Blažejovský ve vzpomínce na Kožmína v časopisu Divadla Husa na provázku Rozrazil č. 9/10 z konce minulého roku.

Dva rozhovory s literáty najdeme v Babylonu č. 6 z 29. 2. 2008: s Lubomírem Martínkem o pařížském exilu hovořil Petr Placák, s Davidem Janem Novotným v přílohové rubrice Kádrový dotazník... Viki Shock.