Rádio bez reklamy? Jinde nemožné

Veřejnoprávní stanice Českého rozhlasu Wave, která cílí především na mladé posluchače, se potýkala s útoky proti své existenci ještě před spuštěním vysílání. Jak si to vysvětlujete?

Rádio Wave svým zacílením na mladé posluchače pod heslem „a teď máte alternativu vůči komerci“ ohrozilo status quo soukromých stanic, zejména v Praze. Představa, že minimálně 50 000 posluchačů přeladí z komerčních stanic, se částečně naplnila a znamenala pro tyto stanice ztrátu v milionech. Uvědomte si, že doteď byl éter pro mladé doménou komerce, popu, reklamy. Spusťte v Praze rádio, které vyhlásí, že reklamu nechce a nepotřebuje, a uvidíte, co se stane.

Rádio Wave není prodlouženou rukou takřka monopolních nadnárodních hudebních producentů a jejich českých poboček. Má potenciál se samo stát hudebním producentem. Středně velkým. Nejlepší reklama je obsah sám. Vysílání v éteru. Digitální vysílání v DVB-T, mobilech 3G, v DVB-H, v DAB. Výroba CD a DVD. Multimédia – v mobilech, v počítačích. Digitální produkce a šíření v open source formátech Ogg Vorbis – v kvalitě hifi. Koncerty kapel v centru Prahy s přímým přenosem. Zadarmo. Internetový obchod. Web. ICQ až do studia. Křížová reklama na obsah v sesterských stanicích Českého rozhlasu, případně v České televizi. Noční pořady v regionálním vysílání. To je zdrcující potenciál marketingového mixu. To rádio má potenciál být mluvčím té části mladé generace, kterou reklama a komerce v elektronických médiích obtěžuje. Podle průzkumu je to 80 % mladých posluchačů. Rádio bez reklamy? Jinde nemožné.

Rádio začalo ale nakonec vysílat a vysílá i dnes…

Proto nastala druhá fáze pokusu o zlikvidování této stanice pod lživými argumenty. Účastnili se jí i někteří radní RRTV a část Rady ČRo. Neuspěli. Dva roky už stanice odolává cíleným útokům ze strany příznivců a lobbistů komerce. David proti Goliášům. A dva roky vysílá. Dva roky kazí ostatním kšefty a snižuje reklamní příjmy. Dva roky v regionu s největším množstvím mládeže na kilometr čtvereční. Vytváří alternativu. Český rozhlas plní veřejnou službu i vůči generaci, na kterou povinně z titulu nástupu duálního vysílání osmnáct let kašlal. Rádio veřejné služby dostálo svému poslání. A to je důvod mu zakroutit krkem.

Nedávno byl odvolán šéf tohoto rádia kvůli prohřešku jednoho moderátora. Myslíte, že odvolání bylo správným krokem?

Bylo bohužel nutným krokem. Udělal bych to také, být ve funkci generálního ředitele. S těžkým srdcem, protože si sisyfovské práce Ladislava Lindnera Kytara za posledních pět let vážím a respektuji ho jako odborníka.

Ředitel ale musí řídit. Řídit znamená zajistit editoriální odpovědnost za vysílání. Prohřešek moderátora nemůže v jakékoliv stanici trvat hodinu. Už po jedné větě mu měl někdo násilím odebrat nebo vypnout mikrofon, odvést ho ze studia a omluvit se za stanici. Diskuse o orální autoerotice prezidenta nemá co dělat v médiu veřejné služby. Úcta ke kodexu je základ této žurnalistiky.

Nešlo vlastně jen o záminku, jež by vedla k tomu, že Rádio Wave přijde o svůj vysílač?

Podle mého názoru to byla past na generálního ředitele i ředitele stanice. Chytrá, zákeřná past, ze které nebylo úniku jiným způsobem. Osamělou soukromou stanici by to položilo. Nová ředitelka Judita Hrubešová je ale špičková profesionálka.

Jaká je poslechovost Rádia Wave ve srovnání s jinými stanicemi ČRo?

Dobrá – na to, jaká kampaň i některými členy Rady Českého rozhlasu se proti Rádiu Wave vede. Dobrá – na to, že má rádio prakticky nulový rozpočet na reklamu. Dobrá – na to, že v důsledku akcí proti rádiu byly pozastaveny doprovodné projekty a křížové promování a pořady na ostatních stanicích ČRo.

Dvojnásobná oproti ČRo Středočeský Region, větší než v ČRo Pardubice či ČRo Vysočina, jen o malinko nižší než pražská „mainstreamová“ stanice ČRo Regina či privátní Expres Radio. Slušná na regionální stanici se specifickým hudebním profilem bez dopravního zpravodajství. Ne o moc menší než privátního RockZone 105,9, Rádia Hey Praha nebo Radia 1. Poslední měření ukázala, že Wave poslouchá 43 000 posluchačů týdně, 12 000 každý den. Což je v Praze a ve středních Čechách na malou stanici dost slušné. Classic FM je na tom hůř.

Co by podle vás nastalo, kdyby Rádio Wave přišlo o pozemní vysílač pro střední Čechy?

To je otázka, co by dostalo náhradou. Zda by ta náhrada byla adekvátní. Pokud by se uskutečnil záměr některých radních RRTV a radní ČRo Dany Jaklové, což se nestalo díky rozhodnutí soudu a moudrosti většiny členů Rady ČRo i odůvodněné právní opatrnosti RRTV, bylo by to likvidační rozhodnutí. Protože zůstat pouze jako internetová digitální stanice při zpoždění digitalizace v Česku by bylo smrtelné. Těžko obhajovat nutné náklady na program z prostředků koncesionářů, jestliže by neměli koncesionáři zajištěnou možnost poslechu. Omezení provozu by znamenalo odchod řady schopných lidí z veřejné služby do komerce. Propad poslechovosti by vyloučil ofenzivní marketing. Bez podpory značky není rádio schopno udržet se jinak než jako komunitní hobby.

Z Rady Českého rozhlasu několikrát zaznělo, že zaměření na mladé posluchače je vlastně diskriminační a neumožňuje plnit úkoly veřejné služby. Myslíte, že by mělo být tematické a programové rozkročení Rádia Wave širší?

Ne. Mladým tato zkomercializovaná společnost něco dlouhodobě dluží. Rada má hájit i jejich zájmy. A Rada se nemá co míchat do dramaturgie již fungujících rozhlasových stanic. Mainstream má ve stejném regionu Reginu a Středočeský Region.

V únoru bylo zastaveno vysíláni internetového Rádia Akropolis. Myslíte, že grantová politika by měla podobné projekty držet nad vodou?

Ano, myslím. Ale při konzultacích s vedením Rádia Akropolis jsem už před pěti lety prorokoval krach tohoto komerčního projektu. Bylo ve své podstatě veřejnoprávní, nemělo na komerční existenci. Kdyby jeho tehdejší klíčové osoby chtěly, mohlo být Rádio Akropolis dnes součástí Českého rozhlasu. Myslím, že mladých dramaturgů a redaktorů není dost. Já bych je v Českém rozhlase vítal i dnes. I bez rádia. To oni jsou rádio. Ne ta značka.

Jaký bude podle vašeho názoru další osud Rádia Wave?

Ptáte se té špatné osoby. Ptejte se ve sněmovně, která volí (a odvolává) členy Rady. Nezbývá dnes (řečeno s Alexandrem Dumasem na závěr románu Hrabě Monte Cristo) než čekat a doufat.