Dominik Lang (1980) je výrazným tvůrcem na české umělecké scéně. Jeho doménou jsou náročné sochařsko-architektonické realizace komentující sociální návyky lidí vůči prostoru. V současné době dokončuje studium na pražské AVU v ateliéru monumentální tvorby u Jiřího Příhody, avšak již nyní úspěšně reprezentoval Českou republiku na mnoha zahraničních výstavách a festivalech vizuálního umění. Lang odkrývá podstatu věcí, aby do ní mohl zasáhnout a pozměnit ji. Obnažená pravidla světa posouvá o krok mimo konvenční prožívání. Pracuje s pamětí místa, s momentem znejistění skutečnosti; jeho dílo se pohybuje v mantinelech od drobných objektů a instalací (Domečky, 2003–07; Sblížení, 2006; Fountain, 2007) až po radikální zásahy do půdorysu objektu či jeho exteriéru (Schody, 2004; Krychle, 2006; Pohyblivé stěny, 2006; nebo výstava VAU, 2005). Originálním způsobem zkoumá prostor, v němž zprostředkovává nečekaná setkání člověka s hmotou. Boří očekávatelné situace a vytváří nový řád věcí, ať již v minimalizujícím díle My Corner (2007), v němž dvěma překližkami rozdělil proud lidí na chodníku, či ve velkém projektu Podlaha (2005), kdy zvýšil podlahu o 65 cm, čímž prostor získal nové, bizarní souvislosti.
Ojedinělý v českém prostředí je i jeho zájem o redefinování smyslu galerijního provozu. Autor pracuje s nevýstavními artikly, jako jsou sokly, rámy, poličky, potrubí či stěny. Zajímavé je jeho náročné, ale skoro nepostřehnutelné dílo Šatna (2006), v němž přesunul šatnu o dva výstavní sály dopředu. Stala se tedy exponátem, anebo zůstala stále stejnou službou návštěvníkům?
Dominik Lang je umělec, který nenásilně vyvolává otázky po řádu, funkčnosti a stereotypech. Jeho intervence do veřejného prostoru přehazují výhybky v zajetých kolejích.