Průřez 1. ročníkem časopisu Divadlo, který od května 1903 do své smrti v roce 1914 v Praze vydával Bohuslav Kavka, nabídla čtenářům Harmonie č. 7/2008 Eva Hazdrová Kopecká. – Doplňuji, že všemi dvanácti ročníky tohoto výrazně secesně tvarovaného časopisu, tištěného na křídovém papíře, můžeme interaktivně listovat na adrese Ústavu pro českou literaturu AV ČR archiv.ucl.cas.cz
Neznámé skutečnosti z posledních dnů herce a písničkáře Karla Hašlera naznačil v rozhovoru pro Lidové noviny 13. 8. 2008 Hašlerův syn Thomas, narozený až po otcově smrti a vyrůstající po válce v Austrálii a potom v USA. Rozhovor, v němž se potomek odvolává mj. na vzpomínkovou knihu Hašlerova hereckého kolegy z Národního divadla Rudolfa Deyla Písničkář Karel Hašler (Panton 1968), byl otištěn pod titulkem Mého otce udali komunisté.
Letošní 130. výročí narození Eduarda Štorcha, propagátora „socialismu ve starší době kamenné“, připomněl v Rozrazilu č. 3/2008 Pavel Kostrhun z antropologického oddělení Moravského zemského muzea. – V témže čísle Eva Malenová podala portrét Arkadije Gajdara (1904–1941), jehož Čuk a Gek (1939) a Timur a jeho parta (1940) poznamenali přinejmenším jednu generaci českých dětských čtenářů.
V dalším čísle revue, kterou vydává brněnské divadlo Husa na provázku, zodpověděl jubilant Pavel Kohout otázky, jež mu položili Pavel Janoušek, Jan Čulík, Aleš Merenus, Vlastimil Třešňák, Viktor Polesný, Petr Oslzlý, Ivan Klíma, Arnošt Goldflam, Ludvík Vaculík, Václav Havel, Alexandr Kliment, Pavlos Matesis, Vladimír Just, Milan Uhde a Arnošt Lustig. – Z dalšího obsahu „kohoutovského“ čísla Rozrazilu 4/2008 doporručuji dosud netištěnou, neznámou „hrru“ Pavla Havla [= Pavla Kohouta a Václava Havla] Rr. Při jediném, čteném provedení „hrry“ na Hrádečku 1. 8. 1974 vytvořil roli Lékaře-foniatra Václav Havel a roli beznadějně ráčkujícího Pacienta, který se touží stát hercem a sehrát Krále Leara, Pavel Kohout.
Ostrým záběrem přiblížil v rozhovoru pro Respekt č. 33/2008 fotograf Josef Koudelka výtvarníka a divadelníka Emanuela Famíru (1900–1970), jehož hvězda smutně zablikala po srpnu 1968 jako opora nastupujícího kolaborantského režimu: „Na jeho pohřbu nebyl nikdo jiný než fízlové.“
Dva dokumenty České televize o „beatnikovi se slovanskou duší“ Janu Zábranovi, Zblízka – Jan Zábrana (2000) a Jistota nejhoršího (2008), s drobnými výhradami, ale v zásadě kladně posoudila v Dějinách a současnosti č. 8/2008 Pavlína Formánková.
Slovensky psanou vzpomínku na Zdeňka Urbánka publikoval v Listech č. 4/2008 Martin M. Šimečka.
Medailon teatrologa Víta Závodského (nar. 1943) otiskly Haló noviny 14. 8. 2008 u příležitosti jeho ocenění Zlatým odznakem Josefa Kajetána Tyla během letošního 78. Jiráskova Hronova.