Pozoruhodné informace o frekvenci české dramatiky na polských scénách (42 inscenací Hrátek s čertem Jana Drdy do roku 2002, Pavel Kohout jako druhý nejhranější český dramatik v Polsku, fenomén Jára Cimrman) obsahuje recenze třísvazkové příručky Dramat obcy w Polsce (Kraków, Ksiegarnia Akademicka 2001, 2004, 2007) z pera Jana Hyvnara v Divadelní revue č. 3/2008.
Do jedné recenze soustředil Radim Kopáč v Dějinách a současnosti č. 9/2008 antologii Paula Verlaina Prokletí básníci v překladu Adolfa Kroupy (1946), antologii francouzských prokletých básníků Bytosti schopné zemřít, kterou letos pro nakladatelství Fra připravili Václav Jamek, Erik Lukavský a Petr Zavadil, Bretonovu Antologii černého humoru v překladu Michala Novotného (2006), antologii Ivana Slavíka Čeští prokletí básníci (1998) a tři antologie českých „zapomenutých, opomíjených a opovrhovaných“, jimž dal Ivan Wernisch názvy Zapadlo slunce za dnem, který nebyl (2000, 2001), Píseň o nosu (2005) a Quodlibet aneb Jak se komu co líbí (2008).
Předmluvu k českému vydání románu Georgese-Marca Benamoua o premiérovi Édouardu Daladierovi Mnichovský přízrak (Paseka 2008) napsal Václav Havel. Informovaly o tom Lidové noviny z 12. 9. 2008 v článku o filmovém přepisu románu, o němž uvažují Havel (coby scenárista) a režisér Miloš Forman.
Příloze Lidových novin Pátek č. 38 z 19. 9. 2008, Instinktu č. 35/2008 a týdeníku Prager Zeitung č. 36/2008 poskytla rozhovor Tereza Boučková. Hovořila hlavně o svém románu Rok kohouta (Paseka 2008) a stipendijním pobytu ve Wiesbadenu. – V témže čísle Prager Zeitung z 4. 9. 2008 se jeho redaktorka Anneke Müllerová zamýšlela pod titulkem „Es fehlt eine europäische Ambition“ – s odvoláním na kritický článek Štefana Švece v A2 č. 13/2008 – nad současnou českou literaturou.
Otištěním povídky Jana Kostrhuna Houpací kůň v příloze Literárních novin č. 38/2008 Povídka roku si Eva Kantůrková předsevzala připomenout „celý generační proud, jehož díla neoponovala režimu otevřeně, necítila se být ‚svědomím národa‘, ale prostě využívala životadárnou sílu lidských příběhů a osudů“. – Kostrhunova povídka vyšla poprvé v Zemědělských novinách roku 1966, knižně v Mladé frontě o deset let později. Na její motivy natočil v roce 1982 režisér Hynek Bočan film Vinobraní.
Románem Milování s hudbou (Daranus 2008) dal o sobě vědět Jan Jílek, na jehož Rafany, Silvestry, Diamantové kluky a podobné si možná ještě starší divadelní a televizní diváci pamatují. Jeho nejnovější opus se podle literárního vědce Ivo Pospíšila „nevyznačuje rafinovanou kompozicí, nepůsobí ani jako plod vnitřního přetlaku, který musí ven, není vytesáno z jednoho žulového kvádru: snad záměrné rozplizlosti kompoziční jako rozostřenému, slzami, sentimentem a jílkovskou nostalgií zasaženému vidění světa v rovině tvaru odpovídá neurčitost a retušovanost ve sféře idejí“ (Týdeník Rozhlas č. 38/2008).