Nejčastěji vydávaným dílem Václava Tilleho je hned po jeho životopisné knize Božena Němcová (9. vyd. 1969) studie o filmovém umění Kinéma. Poprvé byla otištěna v Šaldově Novině č. 21–23/1908, naposled v antologii Stále kinema, nazvané podle stejnojmenné studie Františka Langra z roku 1913. Do objemné antologie s podtitulem Antologie českého myšlení o filmu 1904–1950 (Národní filmový archiv 2008, Knihovna Iluminace, sv. 25) zařadili editoři Petr Szczepanik a Jaroslav Anděl dále texty například bratrů Čapků, Karla Teiga, Jiřího Voskovce, Vítězslava Nezvala, E. F. Buriana, Miroslava Kouřila, Jindřicha Honzla a představitelů Pražského lingvistického kroužku.
Autorského podílu Elisabeth Hauptmannové (1897–1973), překladatelky Žebrácké opery Johna Gaye do němčiny, na Třígrošové opeře Bertolta Brechta a Kurta Weilla z roku 1928 se dotkl Jaroslav Vostrý ve studii Scénologie Brechtovy Krejcarové opery (Disk č. 18, prosinec 2006). Brechtova-Weillova Die Dreigroschenoper v provedení Berliner Ensemblu otevřela 31. 10. a 1. 11. t. r. ve Stavovském divadle – přesně osmdesát let a dva měsíce po původní premiéře v Theater am Schiffbauerdamm – letošní Pražský divadelní festival německého jazyka.
Svou představu Věci Makropulos Karla Čapka jako „takového mudrujícího, komorního hororu“ vyložil v rozhovoru pro Lidové noviny 29. 10. 2008 režisér hry, taktéž dramatik, David Drábek. – Čapkovu hru, jež je o šest let starší než Brechtova-Weillova Třígrošová opera, uvedlo nyní Divadlo na Vinohradech (tam měla i premiéru – 21. 11. 1922).
Vliv Otokara Fischera na básnické a dramatické dílo Václava Renče je téma studie Kateřiny Kotačkové v 33. svazku anglistické řady 56. ročníku Sborníku prací filozofické fakulty brněnské univerzity Brno Studies in English (2008).
V dalším svazku teatrologické řady téhož sborníku Pavel Klein zrekonstruoval inscenační postupy, jimiž se v brněnském Divadle U stolu zmocnili novely Jaroslava Durycha Boží duha, vydané posmrtně (1969) a nedávno též zfilmované.
Pod titulkem Memoáry svědka velkých dějin oznámil Týdeník Rozhlas v čísle 44/2008 zahájení dvanáctidílné rozhlasové četby z knihy Václava Černého Pláč koruny české 28. 10. t. r. v zpracování Jana Halase a v režii Hany Kofránkové.
Úvahou o Emanuelu Mandlerovi jako pokračovateli Franze Kafky doplnila Eva Kantůrková v příloze Literárních novin č. 44/2008 Povídka roku úryvky z Mandlerovy knihy Atrakce (1966).
Hezkou příhodu z návštěvy Milana Kundery v Brně v devadesátých letech minulého století vyprávěl Jiří Kratochvil v rozhovoru pro říjnové číslo měsíčníku Kam v Brně...
O recenzi románu Marka Šindelky Chyba (Pistorius & Olšanská, Příbram 2008) se v Tvaru č. 17/2008 podělili Aleš Haman a Erik Gilk.