Zakladatel žánru industriální hudby Genesis P-Orridge vydává se svou skupinou PTV3 nové řadové album. Opět v rockovém hávu.
Genesis Breyer P-Orridge (tak se původem Angličan narozený coby Neal Andrew Megson opravdu jmenuje) byl hlavním protagonistou a ideologem skandální konceptuální a happeningové formace COUM, která vyvolala skutečnou bouři v britském parlamentu a dala v roce 1975 vzniknout své hudební odnoži, skupině Throbbing Gristle složené z víceméně nehudebníků vyzbrojených elektronikou, promyšlenou drzostí a skandálním přístupem k hudebnímu byznysu, který považovala za variantu továrny na smrt – koncentračního tábora. Heslo přítele skupiny, jejíž název je univerzitním slangem pro masturbaci, hudebníka a performera Monteho Cazazzy Industrial music for industrial people dalo vzniknout názvu celého hudebního stylu, proti němuž byla uměle vyvolaná punková „revoluce“ učiněnou selankou. Po rozpadu neučesaných TG (v tomto tisíciletí byli znovuobnoveni a vydali dvě pozoruhodná alba) P-Orridge založil Psychic TV.
Psychické šoty
Skupina prošla mnoha proměnami: personálními, stylovými i geografickými (to když P-Orridge unaven buzerací britských úřadů přesídlil do USA). Zkoušela každý měsíc vydávat jedno živé album, od industriálního lomozu se přes lásku k hudbě šedesátých let dostala až do role průkopníků rave kultury a zase zpět k bigbítu; její diskografie se snad nedá dopočítat. Genesis P-Orridge si navíc založil církev/sektu Thee Temple Ov Psychick Youth, v jejímž rámci vydal nejedno album mluveného slova a brožuru, a pokračoval v činnosti na poli konceptuálního a vůbec netradičního umění – se svou manželkou Lady Jaye podstoupil řadu plastických operací, jejichž cílem bylo, aby se oba navzájem co nejvíce podobali a dali tak vzniknout jakémusi svému
průsečíku – androgynní bytosti. Experiment skončil předčasně loňskou smrtí Lady Jaye. Genesis Breyer P-Orridge se od té doby pyšní minisukněmi, blonďatou parukou a bujným poprsím, které si nechal nainstalovat v rámci jedné oslavy svatého Valentýna.
Zatímco Throbbing Gristle se k odkazu hudby šedesátých let ohlíželi poměrně nenápadně, Psychic TV, v nejnovější inkarnaci přejmenovaní na PTV3, už své vzory velebí mnohem okázaleji. Na jejich deskách se pravidelně objevují cover verze Velvet Underground, tu a tam i raní Pink Floyd (jejich duši, Sydu Barrettovi je ostatně věnováno jedno z nejlepších alb PTV Trip Reset) či Beach Boys. A pokud jde u této skupiny mluvit o hitech, je největší peckou Psychic TV skladba Godstar opěvující předčasně zesnulého kytaristu Rolling Stones Briana Jonese.
Citujeme si
Novinka PTV3 Mr. Alien Brain vs. The Skinwalkers je bigbítem, jak ho známe z dvou pražských vystoupení skupiny. To, co dokonale zábavně fungovalo naživo, se ale na desce mění v poměrně plochý zážitek. Skupina v typickém rockovém složení hraje jaksi tlumeně a poměrně monotónně, tak trochu s nezájmem najatých šmidliboys (and girls). Jaký rozdíl proti precizní práci současných Throbbing Gristle. Řeklo by se, že se zde zkrátka jen doprovází sólista, nijak oslnivý zpěvák P-Orridge, který sice dokáže vytvořit podmanivou atmosféru, ovšem některé kusy vysloveně odflákl.
Psychic TV na albu především vzpomínají a rádi citují sami sebe i jiné zdroje. Písně jsou prošpikovány odkazy na starší tvorbu obou P-Orridgeových skupin, objeví se i dvě cover verze, nepřekvapivě písně Syda Barretta a Velvet Underground. První z nich začíná napodobováním falešných nástupů, které spatřily světlo světa coby bonusy Barrettových CD a dokládají, jak bolestivý byl pro drogami zmučeného génia proces nahrávání jeho sólových alb. Bohužel, po úvodním vtípku P-Orridge předvede v písni No Good Trying nejhorší pěvecký výkon alba a Barrettova snová psychedelie se rozplyne v této falši a těžkopádnosti doprovodu. To desetiminutová velvetovská Foggy Notion vybičuje kapelu k výkonu srovnatelnému s nasazením originální nahrávky a P-Orridge skladbu obohatí pohlavně neurčitými verši připomínajícími transvestitu Candy Darling z okruhu Andyho Warhola. Z původních skladeb zaujme zejména diskotéková Papal Breakdance (dementní lovesong coby vatikánská modlitba), vypjatá Pickles and Jam, památka na hlas Lady Jaye v podobě křehké I Am Making a Mirror a především New York Story smíchaná hostujícím Michaelem Girou (ex Swans, Angels of Light), který zvuku PTV3 dodal potřebné napětí – škoda, že neprodukoval celé album.
Přiložené půlhodinové DVD je trochu zmatenou koláží koncertních nahrávek, zákulisních odpočinků a útržků z videozáznamů
P-Orridgeových akcí a svou kvalitou je podobně dvojaké jako audiodisk.
Psychic TV / PTV3: Mr. Alien Brain vs. The Skinwalkers. Cargo / Sweet Nothing; 2008.