Přestože čeští nakladatelé vydali již téměř všechnu klasiku, která se k nám za dob komunismu nedostala, počet vydaných titulů rok od roku stoupá. Objevuje se velké množství nových jmen a situace na knižním trhu začíná být pro běžného čtenáře nepřehledná. V následujícím výběru přinášíme seznam titulů, které si letos zaslouží naši pozornost.
Podstatným vodítkem ve výběru překládaných titulů jsou pro nakladatele literární ceny. Loňská nositelka Nobelovy ceny Doris Lessingová byla na českém knižním trhu zastoupena pouze opětovně vydanou novelou Tráva zpívá (původně vydanou v roce 1974). Na letošní rok připravilo nakladatelství Odeon další, tentokrát však redakčně upravenou reedici, sbírku povídek Muž a dvě ženy (česky 1970). Těšit se můžeme také na další román Orhana Pamuka Sníh (Argo), vyprávějící příběh básníka a politického exulanta Kaa, který jede do malé vesničky v tureckých horách napsat reportáž o sebevraždách muslimských dívek a od civilizace ho odřízne sněhová vánice. Z dalších laureátů jmenujme Nadine Gordimerovou s jejím „ekologickým románem“ Začni žít (Mladá fronta), v prvním vydání se objeví také kniha Gabriela Garcíi Márqueze Pohřeb velké matky (Odeon) z roku 1984.
Opus loňské vítězky Bookerovy ceny Anne Enrightové The Gathering zatím nikdo v edičním plánu nemá, zato hned v únoru by se měla objevit kniha předloňské vítězky Kiran Desaiové Dědictví ztráty (Odeon). Autorka v ní srovnává život ve vesnici u indicko-nepálských hranic se životem v Americe, „kde každý má televizi a účet v bance“. Vyjde také kniha jednoho z favoritů loňského ročníku Lloyda Jonese Pan Pip nebo Zvířetoví lidé dalšího autora z užšího výběru, Indry Sinha (Mladá fronta). V létě se objeví první kriminálka nositele Bookerovy ceny Johna Banvilla (napsaná pod pseudonymem Benjamin Black), nazvaná Kdo je bez viny? (BB art). Do dalšího žánru, tentokrát sci-fi, zabrousila i další laureátka této ceny, Margaret Atwoodová, jejíž kniha Příběh služebnice (BB art) z roku 1985 patří k nejznámějším antiutopiím minulého století. S tříletým zpožděním se objeví poslední novela Salmana Rushdieho Klaun Šalímar (Paseka), v níž autor „v pěti retrospektivně komponovaných částech rozkrývá pozadí vraždy Maxe Ophulse, někdejšího hrdiny protinacistického odboje, charismatického velvyslance USA v Indii a respektovaného experta v oblasti boje proti terorismu“.
Téměř všechny významné francouzské literární ceny získal v roce 2006 román francouzsky píšícího Američana (žijícího ve Španělsku) Jonathana Littella Laskavé bohyně (Odeon), který se odehrává během druhé světové války a je ovlivněn fotografií ruské partyzánky oběšené nacisty, kterou autor jednou viděl. Hlavní hrdina, bývalý důstojník SS, v knize vzpomíná na zvěrstva, která spáchal za války.
Archivní i mladá tvorba
Kromě oceněných děl nás však čekají i další pozoruhodné tituly. Z angloamerické oblasti to je další novela Philipa Rotha Sabatovo divadlo (Mladá fronta) z roku 1995, pojednávající o bývalém loutkáři Sabatovi, který miluje lehké dívky a cizoložství. V nakladatelství Paseka vyjde zatím poslední román Johna Updikea Terorista (2006) o mladíkovi vyrůstajícím na americké periferii, který se rozhodne žít v souladu s islámskou vírou. Třetí, údajně nejlepší knihu Sebastiana Faulkse, Ptačí zpěv (1993), odehrávající se v době první světové války, vydá nakladatelství BB art. Již měsíc po březnové premiéře v rodné angličtině vyjde novinka Louise de Bernièrese Partyzánova dcera (BB art). Podruhé se u nás představí skotský prozaik Michel Faber, jehož sbírku povídek Fahrenheitova dvojčata vydá na jaře Kniha Zlín. Debut Scarlett Thomasové Konec pana Y (Host) by měl být dobrodružnou četbou o vzácné knize, kterou mladá dívka objeví v antikvariátu. Objeví se také nový román Ira Patricka McCabeho (Řeznickej kluk) s názvem Zimní les (Host), popisující proměny irské společnosti v osmdesátých letech 20. století. V rámci sebraných spisů Vladimira Nabokova v nakladatelství Paseka vycházejí další dvě knihy – krátká próza Čaroděj, která završuje ruské období Nabokovovy tvorby, a jeho první publikované dílo Mášenka.
Odeon vydá knihu frankofonní Kanaďanky Nancy Hustonové (manželky Tzvetana Todorova) Rodová znamení, pojednávající o šesti dětech, které zastupují pokaždé jinou generaci jedné rodiny rozmístěné po celém světě. Na sklonku loňského roku u nás vyšla první novela Francouzky Yasminy Rezy Zoufalství, na niž letos naváže román Adam Haberberg (Fra) z roku 2003. Pokračuje také vydávání děl Michela Houellebecqa, letos se objeví jeho zatím předposlední kniha Platforma (Garamond). Nakladatelství Dauphin se po textu Locus solus chystá představit další obskurní vizi Raymonda Roussela v knize Dojmy z Afriky.
Speciality vonící dálavami
Japonsko zastoupí již tradičně Haruki Murakami, tentokrát s knihou Konec světa (Odeon), vydanou poprvé v roce 1985. Novým jménem je naopak jeho jmenovec Rjú Murakami, jedna z nejvýraznějších postav současné japonské literatury. Opus V polévce miso (Argo) v sobě spojuje žánr thrilleru a psychologického románu. O knize nakladatel píše: „Čtenář, který začne postmoderní balení thrilleru plného krutého násilí a sexu postupně loupat jako cibuli, objeví příběh o samotě, lásce a přátelství.“ Poprvé se u nás představí Islanďan Sjón s novelou Syn stínu (Argo, ukázka v A2 č. 16/2007). Nakladatelství Paseka pak slibuje nový román dánské autorky Helle Helle Ženy bez mužů o dvou sestrách, které „nevybočují ze stereotypu životního stylu dánského venkova“. Událostí jistě bude také vydání dosud nepublikovaných povídek, esejů a básní Portugalce Fernanda Pessoy pod názvem Nevinnost je nemyslet (Garamond).
Středoevropské odrůdy a burčák
Nejnovější německou literaturu reprezentuje Ilija Trojanow s románem Sběratel světů (Host), inspirovaným životem britského poručíka Richarda Burtona. Ten „místo aby za svého pobytu v koloniích dbal anglického životního stylu, se učí místním jazykům, hloubá o jiných náboženstvích a cestuje anonymně po území kolonií“. Mezi ještě čerstvá díla patří také Komisař Schlif (Odeon) spisovatelky Juli Zeh a Nejdelší den v roce Tanji Dückersové. Po Vystěhovalcích (2006) vychází další román Němce W. G. Sebalda, nazvaný Austerlitz (Paseka). Vypráví příběh židovského uprchlíka z Prahy, který se vydává po stopách osudu svých rodičů. Poprvé vyjdou krátké prozaické texty švýcarského modernisty Roberta Walsera (Opus).
V loňských literárních anketách v Polsku bylo často zmiňováno jméno nového románu Olgy Tokarczukové Běguni (Host), v němž se autorka zaměřila na kulturní fenomén cestování, vychází ale i její předchozí dílo Anna In v katakombách (Kniha Zlín). Dále vyjde poslední text Jerzyho Pilcha Moje první sebevražda (Kniha Zlín) a hiphopová próza Doroty Masłowské Královnina šavle (Fra, ukázka v A2 č. 32/2007), za nějž dostala autorka v roce 2006 cenu Niké. Tu obdržel v roce 2004 za novelu Hnůj (Havran) také Wojciech Kuczok. Současný maďarský spisovatel Lázsló Krasznahorkai se už u nás představil románem Satanské tango; nyní mu vyjde v Mladé frontě předposlední kniha Na severu hora, na jihu jezero. Na úspěch románu Simion Výtažník Petra Cimpoeşa se pokusí navázat nakladatelství Dybbuk vydáním knihy Hotel Europa od dalšího současného rumunského autora, Dumitra Ţepeneaga, která rovněž pojednává o situaci v Rumunsku po roce 1989. Nakladatelství Havran možná také stihne vydat další Cimpoeşův román Kristina.
V české literatuře by vedle nových románů Michala Viewegha (Román pro muže), Miloše Urbana (Lord Mord) nebo Emila Hakla (Let čarodějnice) měl vyjít také další fiktivní příběh filosofa Michala Ajvaze (Cesta na jih), nová kniha Davida Zábranského (Šternův pokus milovat) nebo Pavla Brycze (Svatý démon). K příjemným překvapením by mohl patřit Marek Šindelka se svou prozaickou prvotinou Chyba (Pistorius a Olšanská), který v roce 2006 získal za svou básnickou sbírku Strychnin Cenu Jiřího Ortena.