v létě nevycházejí mnohé kulturní časopisy a z deníků i týdeníků se vypařují zbytky novinářských zvyků, třeba zjišťovat názory opozice k podivným krokům nových ministrů (kam zmizela sociální demokracie, Strana zelených, lidovci a další strany, které s nyní tak opovrhovanou myšlenkou občanské solidarity minimálně koketovaly?). Je ovšem možné, že není co zjišťovat. Každopádně jsme ve zdánlivě nehybném letním vedru účastni čiperného předchodu k manažerské (jiným slovem kupecké) společnosti bez kulturně přijatelné vize (viz texty P. Fischera, F. Pospíšila a J. G. Růžičky). Někteří ministři (zvláště z VV) se chovají, jako by právě skončila nebo začala nějaká totalitní éra nebo válka, bez důvodu pozastavují projekty (i v resortu školství, kde si teď musíte žádat o výjimku, tedy o to, aby dosavadní dohody platily a vy mohli po prázdninách pokračovat), narušují důvěru v právní prostředí (trik se zdaněním stavebního spoření), občany (studenty, rodiče, budoucí důchodce) míní směřovat do stále hlubších pastí půjček, aby z celého našeho šetření rostly aspoň banky a občani nezlobili. Vytrácí se slovo investovat v širším slova smyslu, neboť je zavile chápáno jako utrácet – a navíc je potřeba, aby investor (na rozdíl od škudlila) myslel. Přítomné číslo je určeno k letnímu putování, nocím u táboráku a k cestám uměleckými díly. Ale nezapomeňme přitom na paďoury a astrachány, ti se činí.
Jehličnaté čtení!