Premiéře Radúze a Mahuleny Julia Zeyera v Národním divadle 18. a 19. 6. t. r. v režii J. A. Pitínského (je to v pořadí desáté nastudování Zeyerovy nejznámější hry v ND) předchází dramaturgická studie Lenky Kolihové Havlíkové o Zeyerově práci s prameny v květnovém čísle časopisu Národní divadlo (126. sezona). – Poslední inscenace Radúze a Mahuleny v roce 1993 se hrála v Národním divadle jen pětkrát.
Recenze výboru z divadelní publicistiky Václava Tilleho Kouzelná moc divadla (Divadelní ústav 2007), kterou do České literatury č. 2/2009 napsala Irena Kraitlová, seznamuje podrobně i s předchozími čtyřmi svazky edice Eseje, kritiky, analýzy. Jsou jimi výbory z teoretických a kritických statí Karla Hugo Hilara O divadle (2002), Jiřího Frejky Divadlo je vesmír (2004), Karla Krause Divadlo ve službách dramatu (2001 – zahajovací svazek edice) a Sergeje Machonina Šance divadla (2005). – Textologické problematice a edicím sebraných spisů českých autorů je věnováno téměř celé poslední číslo České literatury.
Na Reportáž psanou na oprátce Julia Fučíka a odraz Fučíkovy osobnosti v rané tvorbě Milana Kundery zavedl řeč Petr Placák v rozhovoru s psychiatrem a literárním kritikem Martinem Hyblerem v Babylonu č. 7/2009. – Esej Jana Čulíka určenou na konferenci o Kunderově díle Co zmůže literatura? (Brno 27.–30. 5. t. r.) otiskly Literární noviny č. 22/2009.
Tvar v čísle 9/2009 – a pak už jen Právo 23. 4. 2009 a Prostějovský týden č. 17/2009 – zaznamenaly úmrtí Hermy Svozilové-
-Johnové (29. 8. 1914 – 5. 4. 2009). V regionálním Prostějovském týdnu se životem a dílem spisovatelky obšírně zaobíral Ladislav Šebela.
Rozhovory s Hanou Pražákovu a Janem Trefulkou, letošním osmdesátníkem, přinesl v číslech 4 a 5 měsíční zpravodaj Památníku písemnictví na Moravě (sídlem v Rajhradě) Literka.
Medailon Jiřího Pechara, dalšího letošního osmdesátníka, publikoval ve Filosofickém časopisu č. 2/2009 Josef Zumr.
Poznámku na záložku románu Valerie Springerové o atentátu na Heydricha Auflösung (Berger, Wien 2009) napsal Pavel Kohout.
Stylový vývoj, jímž prošla Tereza Boučková od Indiánského běhu (1988) k Roku kohouta (2008), vysledovala Jindřiška Svobodová v studii v 1. svazku literární řady sborníku Bohemica Olomucensia (2009).