Francie se na základě tlaku velkých správců a vlastníků autorských práv pokouší popravit presumpci neviny, zavést cenzuru internetu a připravit své občany o občanská práva.
Francouzská Ústavní rada 21. října schválila zákon, který umožňuje, aby soudce ve zrychleném řízení rozhodl na základě udání agentů „Velkého Obsahu“ (velkých držitelů autorských práv) o odpojení uživatele od internetu. K tomuto odpojení může dojít poté, co se uživateli nepodaří prokázat svou nevinu – tedy že se nepokoušel neoprávněně stahovat na svůj počítač data (například hudební skladby, filmy či software) chráněná autorskými právy.
Zákon, pro který se používá označení digitální gilotina, „třikrát a dost“ (uživatel dostane před odpojením dvě varování) nebo „zákon HADOPI“ (má zřizovat Haute Autorité pour la Diffusion des Oeuvres et la Protection des Droits sur Internet, neboli „Vysoký úřad pro šíření děl a ochrany práv na Internetu - HADOPI), se ocitl v krátkém čase před Ústavní radou již podruhé. V červnu tohoto roku Ústavní rada konstatovala, že schválený zákon je v rozporu s presumpcí neviny a s principem, že o vině a trestu může rozhodovat pouze soud, což jsou zásady zakotvené ve francouzské Deklaraci práv člověka a občana z roku 1789. Francouzský senát a Národní shromáždění ovšem nelenily a do poloviny září připravily novou verzi zákona, v níž na rozdíl od předchozí verze sice už o provinění nemá rozhodovat samotný HADOPI, ale soudce, jenže pouze ve zrychleném řízení bez přítomnosti obviněného a v podstatě automaticky na základě informací dodaných HADOPI, respektive velkými firmami spravujícími autorská práva. Nově přijatý zákon navíc ještě zpřísňuje možné tresty: komu se nepodaří prokázat svou nevinu, tomu hrozí kromě odpojení od internetu až na rok také pokuta do výše 300 000 € nebo dokonce i odnětí svobody až na tři roky.
350 000 odpojených za rok
Zákon, který by měl podle vyjádření francouzského ministra kultury přinést odpojení asi tisíce uživatelů denně (na dobu od dvou měsíců do jednoho roku), je spojen s mnoha nevyřešenými problémy. Jak nyní poukázala ve své ústavní žalobě skupina socialistických poslanců, patří mezi ně kromě již zmíněného porušování ústavních principů i otázka trestu. Ten by mohl na uživatele dopadnout pro pouhou nečinnost či nedostatečné zabezpečení počítače a internetového připojení. Těm, kdo se dopustí takového trestného činu, hrozí odpojení až na jeden měsíc a pokuta do výše 1500 €. Jak poukázal ve svém článku na stránkách lupa.cz počítačový odborník Jiří Peterka, mohly by se tyto tresty vztahovat nejen na rodiče, jejichž děti si ilegálně stahují písničky či hry, ale i na „bezdrátové přípojky, nejčastěji na bázi WiFi, které již rozhodně nebudou moci zůstat otevřené a nezabezpečené“. Postihováni by mohli být i provozovatelé přípojek pro širokou veřejnost například v hotelích, restauracích či kavárnách.
Vůči tomuto problému stoupenci a tvůrci zákona nabízejí originální řešení: zavedení cenzurního blokovacího softwaru, jenž by umožňoval přístup jen na prověřená místa internetu. Software by nabízel ke stažení a „vhodné“ stránky by prověřoval úřad HADOPI, respektive vlastníci autorských práv.
Další problém spočívá v přístupu ke státním a veřejným službám. Ve Francii podobně jako ve většině zemí EU dochází k zavádění takzvaného e-governmentu. Celá řada služeb státních institucí či samospráv začíná být poskytována prostřednictvím internetu či elektronické komunikace. V okamžiku, kdy bude některým občanům přístup k těmto službám omezen, mohou být částečně také zbaveni některých občanských práv plynoucích z možnosti využívat služby státu.
Všichni špehovaní
V neposlední řadě je tu pak problém oprávnění a možnosti zjišťovat porušení autorských práv. Podle některých zdrojů návrh zákona zaručuje velkým vlastníkům těchto práv dokonce možnost vstupovat do obsahu elektronických komunikací (e-mailů, chatů a podobně) a vyhledávat v něm případné pachatele porušování autorských práv. Pokud by ovšem tuto pravomoc opravdu získaly, byl by tak princip ochrany majetku (zisku) firem postaven nad princip ochrany soukromí a důvěrnosti komunikace občanů.
Ve snaze zavést cenzuru internetu a sledování jeho uživatelů však nejsou ve Francii vlastníci autorských práv osamoceni. Navzdory kritice francouzského Úřadu na ochranu osobních údajů (CNIL) navrhl ministr spravedlnosti letos v létě zákon nazývaný LOPPSI, který má internetovým providerům uložit, aby blokovali přístup k nelegálnímu obsahu na internetu, a bezpečnostním složkám zase umožnit, aby instalovaly prostředky (spyware, keyloggery atd.) pro sledování aktivit uživatelů internetu bez jejich vědomí a bez soudního příkazu. Kromě toho, jak upozornil na českém internetu rovněž Jiří Peterka, zákon předpokládá také vytvoření jakési „superdatabáze uživatelů“ (pojmenované Pericles), do které by byly soustřeďovány veškeré dostupné informace o všech uživatelích. Na realizaci těchto záměrů francouzská vláda již přislíbila v nejbližších pěti letech vynaložit 2,5 miliardy eur.