Dva životopisy vyšly v letošním roce o herci Čeňku Šléglovi (1899–1970), což je samo o sobě hodno zaznamenání. První, s podtitulem Celoživotní jízda špatnými vlaky (nakl. XYZ), napsal Václav Junek a divadelní kritička Jana Machalická v Lidových novinách 25. 9. 2009 ho posoudila se značným despektem. Druhý životopis s podtitulem „Tedy dobře, vyřízeno k dennímu pořádku…“ (nakl. BVD, Mnichovice), pod nímž jsou podepsáni Jaromír Farník a Radek Žitný, se u historika Eduarda Burgeta v Dějinách a současnosti č. 11/2009 setkal s větším pochopením.
Za divadelního inspirátora českých autorů – Františka Hrubína (Srpnová neděle, Křišťálová noc), Milana Kundery (Majitelé klíčů), Josefa Topola (Jejich den, Konec masopustu a další), Josefa Heyduka (Návrat, v ND režíroval A. Radok) – můžeme považovat režiséra, herce a divadelního šéfa Otomara Krejču, který zemřel 6. 11. t. r. nedlouho před svými 88. narozeninami. Z dlouhé řady Krejčových filmových rolí připomeňme tři: dr. Bureše z Radokovy Daleké cesty, dr. Skálu z Drdova-Krejčíkova Vyššího principu a ing. Mixu, kterého do filmové Srpnové neděle dodatečně připsal autor (režíroval O. Vávra). Kdo slyšel Krejču recitovat, nezapomene v jeho podání Já se tam vrátím Františka Halase. (Česká televize by měla záznam najít v archivu a odvysílat, stejně jako v televizi natočený monolog Malvolia z Večera tříkrálového a celý Kočár nejsvětější svátosti, v němž se Krejča objevil vedle Jaroslavy Adamové, své dávné divadelní partnerky, a Jana Wericha.)
Dvacet let, jež 10. 5. t. r. uplynulo od smrti Dominika Tatarky, připomněl v Listech č. 5/2009 polský bohemista a slovakista Łukasz Grzesiczak.
V Literárních novinách č. 45/2009 polemizoval Erazim Kohák s Janem Čulíkem, jenž v předchozím čísle Literárek (v něm vyšly naposled Nové knihy jako samostatná příloha) zevrubně informoval o protimasarykovském spisu Američanky Mary Heinemannové Czechoslovakia: The State That Failed (Yale University Press 2009).
Příznivce Karla Kryla jistě zaujme (nevím, jestli potěší) zpráva z Českého dialogu č. 9––10/2009 o památeční 140stránkové publikaci Kryl, kterou v bibliofilském nákladu 100 výtisků vydala v Los Angeles žijící básnířka Jiřina Fuchsová.