V září 1982 světem otřásly záběry zmasakrovaných palestinských mužů, žen a dětí z bejrútských uprchlických táborů Sabra a Šatíla, které měli na svědomí křesťanští falangisté, a to navíc měsíc poté, co bojovníci OOP Bejrút oficiálně opustili. O dvacet šest let později se k těmto událostem vrací animovaný snímek Valčík s Bašírem.
Válečná traumata patří zvláště od dob vietnamské války k vděčnému tématu (nejčastěji severoamerické) kinematografie. Z tohoto pohledu není Valčík s Bašírem ničím novým, výjimečný je však jeho styl a úhel pohledu. Režisér Ari Folman patřil k mladým mužům, kteří byli roku 1982 mobilizováni a vysláni do Libanonu, země zmítané občanskou válkou, z jejíhož území islámští teroristé podnikali útoky na severní Izrael. Cílem invaze bylo vytvořit čtyřicetikilometrový bezpečnostní perimetr, ovšem izraelská armáda se ve skutečnosti – na tajný rozkaz tehdejšího ministra obrany Ariela Šarona – zastavila až v libanonské metropoli, rozdělené na muslimskou východní a křesťanskou západní část.
Folman tak podobně jako například Oliver Stone v Četě (Platoon, 1986) zpracovává osobní zkušenost pěšáka uprostřed válečných operací, jejichž celkový rozměr i smysl mu uniká. Ovšem na rozdíl od Čety je Valčík oproštěný od prvoplánovaného dualismu, postrádá patos morálního pohledu nebo dokonce oslavu hrdinství, což neznamená, že by mu chyběl soucit nebo černý humor. Základní zkušeností devatenáctiletého vojáka je podle Folmana především strach. Jeho důsledkem je bezhlavé střílení a náhodné oběti z řad civilistů i spolubojovníků. Folman v tomto ohledu nic neskrývá ani se necítí vázán žádnou formou politické nebo dějinné korektnosti. Bez jakéhokoli komentáře – ten je ponechán na divákovi – staví vedle sebe obrazy libanonské rodiny rozstřílené v autě, tanky ničivě se valící úzkými městskými ulicemi, izraelské vojáky zabité ostřelovači nebo postřílené před bistrem kdesi na ulici. Folman obrazy válečného násilí nešetří, dokáže je však rozehrát v obdivuhodně širokém rejstříku podob: od těch v animovaném filmu nečekaně fyzicky působivých přes poeticky snové až po takřka cynicky odlehčené, podkreslené chytlavým „válečným pop-folkem“. Některé, jako třeba záběr z tanku, který právě dostal přímý zásah, nemají dokonce obdoby ani v hraném filmu.
Voda a sny
Co však z Valčíku dělá znepokojivě naléhavý, komplexní umělecký zážitek, daleko přerůstající žánr válečného filmu, je jeho rovina psychologicko-symbolická. Folmana nejvíce zajímá mechanismus paměti: způsoby vytěsňování všeho příliš bolestivého a vyrovnávání se s pocitem viny. Noční setkání s někdejším spolubojovníkem sužovaným nočními můrami zahájí v hlavním hrdinovi, Folmanově alter egu, sestup do černé díry vzpomínek, které s dvacetiletým odstupem znovu odkrývá. Je to sestup, jenž – nikoli překvapivě – vede až k holocaustu a nacistickým táborům smrti, trvale zapsaným v dějinném (pod)vědomí moderního Izraele.
Vizuální metaforou času, paměti a nevědomí se tu stává voda, především v podobě oceánu, což nabízí paralely se slavnou knihou francouzského filosofa Gastona Bachelarda Voda a sny i s tradiční židovskou symbolikou, v níž je oceán místem smrti a ohrožení. Folman brilantně rozehrává ambivalentní významy spjaté s tímto tradičně ženským živlem – oceán je tak tekutým protějškem světla, který může projasnit naši paměť, ale jeho hloubky odrážejí i temnotu nevědomí, utajenou kolektivní vinu.
Nejasnou vzpomínkou na mladé muže, kteří se zbraní v ruce vystupují z moře, film začíná, ale jeho závěr – autentické dokumentární záběry na mrtvá těla – odhaluje skutečný rozměr tohoto nevinně snového výjevu. Ukazuje, že viníkem není jen ten, kdo mačká spoušť, ale i ten, kdo přihlíží, tak jako masakrům Palestinců přihlížela izraelská armáda. A že zraněnými jsou i ti, co přežili a vzpomínají. Nebo se pokusili zapomenout.
Autor je kritik, dramaturg a redaktor nakladatelství Labyrint.
Valčík s Bašírem (Vals Im Bashir). Izrael, Německo, Francie 2008, 90 minut. Scénář, režie Ari Folman, hudba Max Richter, art director David Polonsky, vedoucí animačního týmu Yoni Goodman. Hlasy Ron Ben-Yishai, Ronny Dayag, Ari Folman ad. Premiéra v ČR 22. 1. 2009.