Francouzský prezident vystoupil s překvapivým projektem na pomoc tištěným médiím v zemi. Všem Francouzům ve věku osmnácti let nabídne stát roční předplatné libovolného deníku. Tištěná média budou ale muset projít strukturální proměnou.
Nově oznámeným vládním plánem pomoci francouzským médiím se stát snaží zabít dvě mouchy jednou ranou. Chce prý znovu naučit mladé Francouze číst noviny a zároveň chce finančně pomoci tištěným médiím. Ta se totiž obzvlášť těžce potýkají s globální ekonomickou recesí; problémy v mediálním sektoru dokonce ve Francii finanční krizi předcházely. Slovy prezidenta Sarkozyho by stát neměl realizací plánu pomoci pouze stovce tisíců zaměstnanců novin, zároveň by se jí měl udržet svobodný, pluralitní a nezávislý tisk. V následujících třech letech pomůže francouzský stát tištěným médiím finančně. Za to však bude žádat záruky jejich modernizace, racionalizace a strukturálních reforem.
Distribuce, reklama a dotace
Sarkozy, jemuž pro jeho všudypřítomnost zlé jazyky přezdívají „omniprezident“, se při vyhlášení plánu snažil vypořádat i s otázkou nezávislosti médií. Svým charakteristickým pokusem o humor plán v pátek 23. ledna uvedl. „Pokud dovolíte, tak tentokrát nevyslovím rituální formuli drazí přátelé, aby tak nebyla ohrožena nezávislost nikoho z nás,“ oslovil novináře a mediální magnáty shromážděné v Elysejském paláci. Přes svou etatistickou reálnou politiku se však v téměř hodinovém projevu vrátil k neoliberální dikci: „Základní podmínkou nezávislosti je vydělávat peníze.“ Prioritou reforem by v Sarkozyho plánu na pomoc tištěným médiím měla být reforma distribuce tiskovin. V projevu při příležitosti vyhlášení plánu zmínil statistiku, podle níž každý pátý zákazník nenajde u svého prodejce noviny, pro které si přišel. Výsledkem realizace plánu by tak měla být „služba orientovaná k zákazníkovi, nikoli zásobování se
neprodejnými tituly“. V praxi by se tedy mělo jednat o propojenou síť kiosků, specializovaných prodejců, benzínek a supermarketů.
Stát svou pomoc rozdělí do tří let a během tohoto období dá tisku k dispozici 600 milionů eur. Navíc se bude angažovat i nepřímo – formou zdvojnásobení svých dosavadních výdajů na reklamu a další komunikaci prostřednictvím tištěných médií. Tím by měly noviny získat dalších 20 milionů eur ročně. Současně dojde k odkladu zvýšení sazby za doručování novin předplatitelům. Peníze, o které tím francouzská pošta přijde, jí opět nahradí stát. Podle odhadů se bude jednat o 12 až 24 milionů eur. K tomu je třeba připočítat dalších 70 milionů eur, určených na pomoc s distribucí novin. Tyto prostředky mají podle Sarkozyho plánu přispět na sociální pojištění doručovatelů. Ti jsou totiž většinou placeni minimální hodinovou mzdou danou ze zákona (SMIC, 8,71 eur), což nejsou ve Francii žádné velké peníze. Současně by mělo dojít ke zřízení dalších asi 18 tisíc pracovních míst, která by obsadili nezaměstnaní, studenti a důchodci. Jinou formou státní pomoci tištěným médiím je pak podle plánu nový systém darů. Mecenáši si budou moci své dary odečíst z daní až do výše dvou třetin.
Na papír i na internet
Prezident však mediálním magnátům, editorům a novinářům důrazně doporučil, aby se zaměřili i na online publikaci tištěných médií. Novináři by měli psát do novin i na internet. Stát navrhuje v této souvislosti novou instituci daňově zvýhodněných online editorů, která by měla v Sarkozyho pojetí být zřizována ze strany soukromých investorů. Ti budou muset dodržet jedinou podmínku, a to, že online editor musí být profesionální žurnalista. Současně má v tomto mediálním odvětví dojít k významnému posílení pomoci ze strany státu. Sarkozy navrhuje články v online médiích zároveň tisknout i na papír a přispět tak k jejich snadnější distribuci mezi čtenáře. Zároveň by mělo být díky modernizaci dosaženo i snížení nákladů na tisk novin. Podle optimistických předpokladů by to mělo být o 30 až 40 procent.
Nejkontroverznější částí Sarkozyho plánu je pravděpodobně státní dárek v podobě ročního předplatného libovolného deníku k osmnáctým narozeninám francouzských občanů. Tento krok má mít zpočátku experimentální ráz a prezident si ponechává prostor ho případně odvolat. V praxi by to mělo vypadat tak, že noviny by nabídl vydavatel a distribuci by zaplatil stát. Kolik mladých Francouzů však státní nabídky využije, není zatím jasné. Jisté je prozatím jen to, že se z dosavadního miláčka médií stává tímto návrhem ze Sarkozyho i jejich věrný podporovatel. Díky ohromné podpoře médií se Sarkozymu podařilo vyhrát prezidentské volby a dodnes jako prezident-rocková hvězda jen zřídka mizí z titulních stránek. Zatímco noviny Sarkozyho plánu nadšeně přikyvují, málokdo se v současné krizí zasažené Francii odvažuje zeptat, odkud vlastně prostředky na podporu novin přesune a zda tam nebudou chybět.
Autor působí v Multikulturním centru v Praze.