Nabídka audioknih na našem trhu se nyní začíná pomalu rozrůstat. Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana se ale výrobou a půjčováním namluvených knih (a filmů) zabývá už mnoho let. Čím se liší kniha pro nevidomé od audioknih?
V budově knihovny v pražské ulici Ve Smečkách se nacházejí dvě nahrávací studia, v nichž každý den vznikají nové záznamy knih pro zrakově postižené. Její služby mohou využívat pouze ti, kteří lékařským potvrzením doloží, že jim zrak neumožňuje číst běžné knihy. Od roku 1991 je knihovna příspěvkovou organizací ministerstva kultury a na nahrávání audioknih má dokonce výjimku ze zákona: nemusí platit autorské poplatky – autorům, nakladatelům ani překladatelům. Knihy, ať už ve zvukové podobě nebo v Braillově písmu, totiž vlastně jen kopíruje pro svoji potřebu. S tím souvisí i jedna nepříjemnost: jelikož jde o kopii, kniha nemůže být krácena, a tak třeba záznam Cervantesova Dona Quijota trvá přes 53 hodin. A protože knihovna vyrábí 15 až 20 kopií od každé knihy, ozvou se občas zejména překladatelé a požadují zaplacení autorských honorářů. Ve chvíli, kdy jsem hovořil s ředitelem knihovny Bohdanem Roulem, volal kdosi s dotazem, jak je možné, že v katalogu knihovny je kniha, kterou přeložil jeho otec, a on o tom nic neví.
Mp3 a dvacet Javořických
Každoročně v knihovně vznikne asi 100 audioknih a jejich počet několikanásobně převyšuje počet knih v Braillově písmu. Důvod je jednoduchý: většina lidí přijde o zrak až v pokročilém věku a už se nechce na stará kolena učit slepeckou abecedu. S věkem souvisí i nabídka knihovny. Většina uživatelů si raději poslechne detektivní příběh nebo červenou knihovnu než náročnější literaturu. Vlasta Javořická tu má na dvacet knih. Najdou se tu však i tituly jako Proces Franze Kafky nebo Paní Bovaryová Gustava Flauberta. Ředitel říká, že pro knihovnu je důležitá pestrost fondu, a tak by tu měl být každý významnější spisovatel zastoupen alespoň jedním titulem. Celkem má knihovna v katalogu na 4000 audioknih. Většina je na kazetách, ale už několik let se tu knihy nahrávají ve formátu mp3. Dlouho se čekalo, až přístroje schopné přehrát tento formát budou levnější a dostupnější. Dnes se pracuje na digitalizaci kazetového fondu a přibližně za 6 až 7 let by měly být všechny audioknihy dostupné v mp3. Zatím jich má knihovna asi 1000. Kromě vlastní produkce spolupracuje také s Českým rozhlasem, který pro ni ročně připraví zhruba 30 knih ze svého archivu.
Jak se pouští film pro nevidomé
Výroba audioknihy je poměrně náročná. Hodina nahrávání vyjde asi na 2000 Kč, a tak je podstatný rozsah svazku. Knihy vybírá ediční rada, v níž mají své zástupce také krajské knihovny poskytující služby nevidomým i spolky nevidomých. Výběr interpretů pak záleží na jejich časových možnostech; přednost mají ti zkušení. I proto se knihovna příliš nehrne do spolupráce s hereckými školami. Herec je sice placen podle výsledné stopáže audioknihy, ale natahováním nahrávacího času blokuje studio a zpožďuje vznik dalšího díla.
Letošní novinkou je zpřístupnění digitální knihovny, kam se může uživatel přihlásit a knihu si stáhnout na vlastní počítač. Tato možnost je však určena pouze těm, kteří potvrdí, že stažené knihy nebudou dále distribuovat. Kromě audioknih si tu mohou uživatelé pouštět i filmy: zůstává zvuková stopa filmu, která je doplněna hlasem vypravěče popisujícím obraz. Zvukovou stopou pro slepce jsou někdy doplněna i běžná DVD, jde však spíše o výjimku.
Tady jsem měl záložku
Oproti běžným audioknihám mají ty pro slepce svá specifika. Jsou rozděleny na mnoho kapitol, aby mohl uživatel pokračovat v poslechu, kde skončil, aniž by musel složitě přetáčet. Každá kapitola je hlasově označena číslem – pro přehlednost jsou čísla u textů namluvených mužem vyslovována ženským hlasem a naopak. Speciální přehrávač je zabudovaný i v rámci stránek digitální knihovny. Knihovna vyrábí i několik časopisů pro nevidomé, většina mladších vnímatelů však raději využívá nejrůznější softwarové programy, které dokážou předčítat elektronické texty.
Uživatelé knihovny si mohou audioknihy půjčovat osobně nejen v Praze, s Macanovou knihovnou spolupracují i krajské knihovny. Funguje také zásilková služba, a lidé s fyzickou vadou si v Praze mohou nechat knihy dovézt rozvážkovou službou, kterou bibliotéka provozuje.
Knihovna má v současné době asi 6000 uživatelů a podle ředitele Roula jejich počet roste. Důvodem jsou civilizační choroby a prodlužování lidského věku. Zájemců o audioknihy v českém jazyce navíc přibývá i mezi Slováky. Vedle beletrie se tu nabízejí i knihy pro děti a mládež, učebnice nebo odborná literatura. Nevidomí díky audioknihám mají možnost trávit volný čas se svými oblíbenými příběhy, ale také se dále vzdělávat.