Tohle není kraj, tady nic nezačíná a nic se podle všeho nekončí,
zdá se ti pokračování téhož jinými prostředky, přechod,
co dohromady nic nesleduje a nenabízí, co nemá
ani tezaurus na straně tři sta jedenáct, vzduch světa po evakuaci,
kterému se stýská, zvlhlá litorální nuda, jako by stěhovákům ruply nervy,
narychlo vyházené kulisy, překlady, lana, textil, kůly, pneu se řasou odívá
a tráva nad hladinou freneticky lapá zbytková světla a pod hladinou
imituje Solaris; kde není jeden břeh, dost možná není ani žádný druhý,
dnes ti tu pro radost ztroskotalo celé východní pobřeží, plesniví celý starý svět,
a zatímco nad hlavou ti projel zvuk sirény na nesrozumitelné frekvenci,
otočíš se zády, jako by nebyla tvá věc, že jsou muži přes palubu,
že do ráje se nevstupuje ani včera ani zítra ani dnes.