Jedna ruka zůstává horká
na její tváři, druhá
po očku vypárává
z punčoch kůži do světla.
Vylehlá do tmy zazáří
a prudce se prohne světlem
jako kdysi, tak přirozeně
pružný, prostupný hlad.
Příbuzné články
Bleskem
Zemřely tři: bába, matka
i dcera. Dosud do půlnoci zeje
nahá jizva dřeva. V dálce v poli
tři srny rychle za sebou.
Chvění
Šerosvit. Vitríny. Ostatky.
Prohlížíme prvohorní relikvie
a zoufale, zběsile chceme:
uchopit Tvůrce, fixovat jeho dech,
z kamenných součástek sestrojit boha,
vlastního, aby kapalný
zatékal do našich páteří –
a my jej cítili jen jako chvění
obratlů, slov,
jako skutečnost, všednost; a nakonec, …
Teplické reminiscence
Saxofon zuřivě frázoval monotónní motiv,
pak se ozval zastřený prokouřený hlas:
„Jo možná dneska večer budu usínat
ve smradech kuchyně
myslet na to, co říkali známí v R“
Bicí byly tradičně „neúprosné“
Úryvek z delšího textu vybral Elsa Aids