Veřejnoprávní média se vypořádávají se stížnostmi na „šíření islamofobie“. Hrozí v Česku diktatura politické korektnosti vůči islámu?
V polovině září přinesla některá média informaci, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání napomenula Český rozhlas 6 za to, že porušil zásady novinářské objektivity a referoval nevyváženě o muslimech. Do médií se informace dostala až poté, co na usnesení Rady nesouhlasně reagovali zástupci Českého rozhlasu. Rada ale ve skutečnosti o upozornění určeném vedení rozhlasu rozhodla již 3. srpna letošního roku a odsoudila v něm pořad Názory a argumenty odvysílaný 14. dubna 2010. Redaktor v něm tehdy přečetl komentář Rudolfa Kučery s názvem Jaká má být míra tolerance pro netoleranci?, v němž autor kritizoval „rostoucí agresivitu některých islámských komunit vůči Evropě, její kultuře, mravům a zvykům a v neposlední řadě vůči křesťanství“ a to, že se „v arabských islámských zemích nepraktikuje vůči křesťanům žádná tolerance, že se v těchto zemích nesmějí stavět kostely“.
Islamofobie, nebo zobecnění?
Proti tomuto komentáři se ozvala organizace Libertas Independent Agency, o. s., (LIA), ustavená před dvěma lety, která sdružuje brněnské muslimy a přátele muslimských národů. Jak informuje na svých stránkách, nazvaných bezcenzury.org (!), požádali její zástupci Radu pro rozhlasové a televizní vysílání, aby zvláště proti druhému citovanému výroku zasáhla, protože je paušalizující, nepravdivý a urážlivý. V minulosti tato organizace podobným způsobem postupovala i proti televizi Nova a dosáhla toho, že v lednu roku 2008 Rada pro rozhlasové a televizní vysílání Nově udělila pokutu za islamofobní reportáž. Jednalo se o vůbec první případ, kdy české úřady někoho pokutovaly za šíření islamofobie. V aktuálním případě rozhlasové reportáže Rada nejprve požádala o její zhodnocení uznávaného arabistu Luboše Kropáčka z Ústavu Blízkého východu a Afriky, který potvrdil, že napadaný výrok skutečně nepravdivý je. Mimo jiné i proto, že „zákonná úprava nedovolující křesťanům stavět kostely platí skutečně jedině v Saúdské Arábii (opatření chalífy Omara ze 7. století), ve všech ostatních arabských zemích je výstavba svatyň křesťanských církví povolena“.
Proti této argumentaci se vedení rozhlasu brání a tvrdí, že věta byla vytržena z kontextu a že zazněla v názorovém pořadu, a nikoliv zpravodajském. Kromě toho si v otevřeném dopise Radě šéfredaktor ČRo 6 Daniel Raus stěžoval, že nemá k dispozici dopis stěžovatele ani text Kropáčkova posudku a že proti názoru Rady pro rozhlasové a televizní vysílání neposkytují zákony České republiky formální možnost obrany. Michaela Zábojníková z úřadu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání však s tvrzením ředitele úplně nesouhlasí. „Může dát rozhodnutí Rady k soudu, aby zjistil, zda bylo oprávněné,“ odmítá stížnost na neodvolatelnost rozhodnutí radních. I kdyby však soud podpořil rozhodnutí Rady, rozhlasu žádné bezprostřední riziko postihu nehrozí – aby totiž mohla Rada udělit pokutu ve výši 5 000 až 2,5 milionu korun, musel by se rozhlas dopouštět stejného provinění opakovaně.
Z možnosti postihu za kritické názory na současný islám nemá zjevně obavy ani Daniel Raus, když ve svém dopise Radě uvádí, že „obsahem předmětného článku je legitimní otázka, k čemu povede stav, kdy západní demokratické společnosti poskytují svobodu muslimským komunitám, zatímco islámské země adekvátní svobody jiným náboženským skupinám neposkytují“, a dodává, že se stanice rozhodla „připravit několik pořadů a článků, které budou hodnotit stav náboženské svobody v různých islámských zemích“.
Svobodu, ale bez mešit
Nezdá se tedy, že by byla jakkoliv oprávněná obava Viliama Bucherta z Reflexu, který s odkazem na kauzu rozhlasu a kritiku LIA k nedávnému vystoupení Václava Klause, jenž v Nové Říši uvedl, že „není přívržencem budování muslimských chrámů v Česku“, varuje, že se „ocitáme v nebezpečném a začarovaném kruhu takzvané politické korektnosti, která omezuje normální diskusi“. Na Klausovo vyjádření totiž ihned v anketě pro Parlamentní listy reagovala předsedkyně Poslanecké sněmovny a místopředsedkyně ODS Miroslava Němcová, která uvedla, že: „Tolerance musí existovat z obou stran. Nevím totiž o tom, že by bylo možné stavět katolické kostely v muslimských zemích. Takže v tomto má pan prezident určitě pravdu.“ Předseda Senátu Přemysl Sobotka zase dodal, že by muslimové „měli respektovat křesťanský charakter základů naší země a civilizace, a proto nejsem příznivcem budování mešit v naší zemi“. Proti výstavbě mešit u nás se postavili i místopředseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda, europoslanec a člen výkonné rady Hynek Fajmon, poslanec TOP 09 Daniel Korte, který doslova uvedl: „Mešity u nás bych nepovolil. Mešita je uzavřený prostor, kam není volný přístup jako například do kostela či synagogy. Vzhledem k islámskému terorismu to znamená i bezpečnostní riziko pro tento stát.“ Proti mešitám a islamizaci se v rámci své předvolební kampaně vyslovila také šéfka Suverenity Jana Bobošíková: „Jsme kategoricky proti stavbě mešity v Hradci Králové i dalších mešit. Chceme hájit náš křesťanský prostor,“ prohlásila.
Za situace, kdy většinové stejně jako extrémní politické síly vyslovují s takovou razancí výroky, které mají k politické korektnosti i demokratickým postojům daleko, se lze těžko divit, že menšinový názor sahá po právních prostředcích. Mluvit ale v této souvislosti o tom, že by nám muslimové ucpávali mediální ústa, zavání nestoudností.