Dlouho jsem opečovával adresář, ale nakonec jsem podlehl pohodlnosti a nechal jsem se rozmazlit stejně jako všichni ostatní – když se potřebuji podívat na stránky toho či onoho divadla, vyťukám začátek názvu do okénka a pilný vyhledávač se už iniciativně stará sám. Nedávno jsem však omylem napsal nesmyslně nekonkrétní slovo „divadlo“ – a nestačil jsem zírat, co že mi to snaživý Google začal vnucovat. A od udiveného zírání je to k serióznímu výzkumu, co by kamenem dohodil. Takže:
Překvapivým vítězem se stalo Divadlo Kalich. Na prvním místě ho navrhuje Google a Centrum, na Seznamu se Kalich dostal na druhé místo a dokonce i na opovrhovaném Bingu obsadil hezkou šestou příčku (pokud by snad někdo tápal, Bing je vyhledávač Microsoftu, tak nepovedený, že ho smějí nepoužívat dokonce i zaměstnanci Microsoftu). Do zobrazených sedmi návrhů se Kalich nepropracoval jedině u Yahoo, které se ale chová dost svérázně i jindy, takže to zas tolik neudiví. O prsa druhé skončilo Divadlo ABC se dvěma zlaty, jedním bronzem, jednou bramborovou a jen jedenkrát bez umístění (Yahoo, samozřejmě). Ale tady bych tak trochu podezíral šikovnou polohu na začátku abecedy, stejně jako v případě několika málo bodovaných míst Archy, Arény nebo Divadla Bez zábradlí (až si založím komerční divadlo, bude se určitě jmenovat AAA). Mimochodem, nejnekomerčnější návrhy svým uživatelům činí Yahoo: na prvním místě Divadlo v Dlouhé, druhé Divadlo pod Palmovkou a na sedmém Divadlo Na zábradlí; jak přišli zrovna na tyhle tři, čert ví. U ostatních vyhledávačů se mezi muzikály a bulvár vetřelo na bodovanou pozici už jen stříbrné Národní divadlo v okénku Centra, podpořené tamtéž Národním divadlem Praha na osmém a Stavovským divadlem na dvanáctém místě.
Herečka kouřím
Zatímco v případě „divadla“ jsou výsledky poněkud podivné, ale v zásadě srovnatelné, výraz „divadelní“ uvede vyhledávače do stavu naprostého zmatku. S čestnou výjimkou Googlu, který spořádaně nabídne několik ctihodných festivalů, se do popředí tlačí podivuhodně nesourodá směska výrazů jako „dětské divadelní scénáře“, „divadelní bar“, „divadelní představení v Praze 24. 11. 2010“ a podobně. Ještě že si alespoň Seznam šplhnul tím, že na pěkném třetím místě – hned za Divadelním klubem Polička – navrhl Divadelní noviny. Za zmínku stojí i to, že na rozdíl od „divadla“ je výraz „divadelní“ nesrovnatelně méně pragocentrický.
O moc lepší to kupodivu není ani s výrazy „herec“ a „herečka“. Google vcelku pochopitelně nabízí Vladimíra Dlouhého a méně pochopitelně Josefa Šebka, evidentně staromilný Seznam Lukavského, Masopusta a Pavla Vondrušku, mezi dámami si nejlépe vede Pavla Vitázková. Zaujalo Centrum, které přiřklo bronz nesmrtelné Jiřině Švorcové (na paty jí ovšem šlape „mimoděložní těhotenství“ na pátém místě). Seznam pro změnu cvičí uživatele v pozornosti neboť výraz „herec“ asi po třech sekundách automaticky nahrazuje „hernou“. Zahraniční vyhledávače jsou úplně mimo; tedy alespoň pokud Bingův návrh „here come the mummies“ není zamýšlen jako rafinovaná ironie. Plně na výši své excentrické pozice je i tentokrát Yahoo, které na prvních pěti místech prosazuje sousloví „herečka cigaretu“, „herečka cigarety“, „herečka kouříte“, „herečka kouřila“ a „herečka kouřím“. To jsou mi věci.
Divadelní kritik
Na úplný závěr své výzkumné mise jsem trochu rozechvěle začal do příslušných políček psát „divadelní kriti…“ Odezva byla bez výjimky nulová. Teprve po vepsání kompletního řetězce „divadelní kritik“ vyhledávače ožily a na prvním místě vyplivly kolegu Vladimíra Hulce. Na rozdíl od divadel a herců jsem ho zkusil rozkliknout – veden pustou závistí, přiznávám. Ukázalo se, že se Vladimír vyšvihl do čela zásluhou toho, že byl zařazen do databáze českého amatérského divadla. A teď pozor: hned pod Hulcem se v Googlu i v Seznamu objevila dva roky stará ádvojková debata „Divadelní kritika v kómatu“. Yahoo jsem raději ani nezkoušel.
Po vzrušující projížďce virtuální webovou divočinou nemůže ve finále nepřijít uklidňující odstavec, něco jako oblíbená reportáž o zvířátkách na závěr televizních zpráv. Na třetím místě se totiž v obou vyhledávačích ocitla položka „Divadelní kritik Jan Kopecký o okolí Doubravky. Radio Praha 17-08-2006“. Jan Kopecký je pozoruhodná postava poválečného českého divadla (v dobrém i ve zlém); jako vitálního starého pána si jej pamatuji z Filosofické fakulty, kam se po normalizačním zákazu krátce vrátil na začátku devadesátých let. Zemřel v roce 1992 a kritikou se zabýval naposledy před půlstoletím.
Autor je divadelní kritik.