vyvlastnění

vyvlastnění (jež má podle potřeby u interpretů různě blízko k výrazům zestátnění, znárodnění, konfiskace, odebrání majetku ad.) v našem právním systému existuje (zákon č. 184/2006 Sb.). Je využíváno především k urychlení velkých staveb „ve veřejném zájmu“. Zná ho i památkový zákon: když se majitel o památku nestará či ji nechává poškozovat, ukládá se mu povinnost zjednat nápravu a nakonec je možné objekt i vyvlastnit. Ale to se ještě ani jednou nestalo, přestože někdy je záměrné ničení hodnotných budov očividné (i medializované) a přestože máme v ústavě klauzuli, že vlastnictví zavazuje. Více o tom v rozhovoru s právníkem Petrem Kužvartem, který mj. v zastoupení památkové asociace podal návrh na vyvlastnění Karlova mostu (s. 24). Další texty posunují onen opak privatizace jinými směry: k jednání s majiteli (14) či nejistému spojení občanů s předvolebně vstřícnými politiky (13). Nabízíme první zápisníky nových autorů, Sylvy Polákové (film) a Jana Bělíčka (hudba), další mají už debut za sebou – Tomáš Glanc (literatura) – či se na něj teprve chystají. Zveme vás též na 30. října do pražského Divadla Archa na letos poslední koncert A2 festivalu Stimul (Throbbing Gristle, 16). Oceníme, když si ke čtení čísla něčím dobrým připijete: A2 slaví pět let existence. Děkujeme za přízeň.

To nejvlastnější čtení!