Chátrající budova Paláce Svět v Praze-Libni, kde býval nejen Bohumilem Hrabalem oblíbený Automat Svět, ale i kino a čtyři desítky bytů, je jasný případ, kdy se zájmy majitele střetávají se zájmem veřejným.
O víkendu jsem jela z Vysočiny do hlavního města se svými sousedy, starousedlíky z Libně, a téměř celou cestu jsme rozebírali současné dění okolo Paláce Svět. Zejména díky úsilí lékařky Evy Tomkové se budova stala dalším z míst občanské angažovanosti za záchranu ohrožené památky.
Palác Svět, rozlehlá nárožní stavba z třicátých let minulého století, je citlivá záležitost. Legendární bufet Automat Svět proslavila povídka Bohumila Hrabala, který bydlel v nedaleké ulici Na Hrázi a sem chodíval se svými přáteli. Železobetonová budova na libeňském Elsnicově náměstí, dílo stavitele Františka Havleny, je činžovní a obchodní komplex s kinosálem (kino Svět, od roku 1955 Dukla), kavárnou, restaurací a čtyřiceti byty; od povodní v havarijním stavu, od září 2003 na seznamu nejohroženějších nemovitých památek. Do rukou současného majitele Antonia Crispina (Crispino nemovitosti) se dostala v roce 1998.
Psychiatrička Eva Tomková, která jezdí kolem paláce na kole do práce, už se na to prý nemohla dívat a v říjnu svolala happening přímo před palácem na náměstí (10. 10. 2010 v 10.10). Již v červnu vytvořila facebookové stránky Svět Hrabal a 8. září se začala podepisovat jí iniciovaná petice Chceme záchranu Paláce Svět, adresovaná novému starostovi městské části Praha 8.
Pivo a klobásy 09
Místo akce bylo těžké najít, před palácem v předvolební neděli posedávalo pár lidí u stánku TOP 09, v nichž jsem až po chvíli rozpoznala aktivisty. „Topka“ prý doktorku Tomkovou sama oslovila s tím, že má plán na záchranu paláce, a pro akci poskytla pivo a klobásy. Vedle stánku se shromáždila skupinka pamětníků: Hrabalův přítel Josef Čerčil zahrál na harmoniku, u mikrofonu se vystřídali sochař Aleš Hnízdil, autor Hrabalova náhrobku, Dana Němcová a několik dalších. Akce pokračovala v Galerii Trafačka sérií koncertů.
TOP 09 přišla se záměrem využít palác pro úřad městské části, ale navrhují i výčep v duchu šedesátých let, expozici o Hrabalovi a Libni a multifunkční prostor pro výstavy, koncerty a slavnosti v patře, jak v e-mailu vysvětlil kandidát strany na starostu Michal Šustr. Rádi by zahájili jednání s majitelem objektu a přiměli ho k rekonstrukci paláce „podle našich představ“. Argumentovat chtějí havarijním stavem objektu a z toho vyplývající možností postihů v podobě pokut. Pokud s tím nebude majitel souhlasit, chtějí navrhnout odkoupení, případně výměnu za jinou nemovitost ve vlastnictví městské části. To bylo ale před volbami, v nichž získala v Praze 8 nejvíce mandátů ODS (14), následovaná ČSSD (11) a TOP 09 (10). Je možné, že starostou bude opět zvolen Josef Nosek, a TOP 09 tak své plány bude zřejmě prosazovat z opozice. Na Facebooku ujišťuje, že se své předvolební sliby bude snažit uskutečnit.
Kdo zachrání palác
Otázku, kdo je za současný stav paláce zodpovědný a kdo má klíč k jeho záchraně, není lehké zodpovědět. Podle nepotvrzených spekulací měl majitel problémy s Národním památkovým ústavem, který nechtěl povolit změny, jež by si vyžádala přestavba. Dosavadní (a dlouholetý) ředitel Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu Magistrátu hlavního města Prahy Jan Kněžínek se v deníku Metro vyjádřil stručně, že stav budovy průběžně kontrolují, že práce sice neprobíhají, „jak bychom si představovali“, ale nemyslí si, že se jedná o zásadní problém. Další hlasy říkají, že na vině je spíš Praha 8. Spekulace, že rekonstrukce byla zdržována ze strany Prahy 8, tisková mluvčí starosty Noska v telefonickém rozhovoru radikálně odmítla. Na další, konkrétnější dotazy o dosavadní komunikaci s majitelem nepřišla do uzávěrky čísla odpověď.
Sám Crispino komunikuje prostřednictvím prokuristy Tomáše Nečase. Ten mi také v telefonickém rozhovoru sdělil, že Antonio Crispino byl vážně nemocný, je hospitalizován v Itálii, navíc jej poznamenala krize, a práce byly proto zastaveny. Jeho plány na rekonstrukci ovšem prý trvají. Stavební povolení, vydané v únoru 2008, bylo prodlouženo o další dva roky. Již je prý připravena projektová dokumentace, byly objednány dodávky materiálu, domluveni spolupracovníci. Záměrem je objekt revitalizovat, vycházet by se mělo z návrhu Ladislava Langera, který v červnu 2007 odsouhlasil Sbor expertů pro památkovou péči, poradní orgán Odboru kultury, památkové péče a cestovního ruchu magistrátu. Přes některé výhrady experti plány na rehabilitaci památky přivítali a odsouhlasili jednu z předložených variant: „Navrhované úpravy jsou marginálního charakteru a jejich realizace nezhorší památkovou podstatu objektu,“ stojí v zápisu z jednání. Podle jednoho z posledních obyvatel domu, Hany Varcabové-Vozobulové, která v něm bydlí od roku 1975, se v paláci začalo něco dít začátkem roku 2010, tedy těsně před vypršením platnosti stavebního povolení, a práce asi po třech měsících skončily (z e-mailu paní Varcabové-Vozobulové adresovaného Evě Tomkové). Samozřejmě, prodloužení stavebního povolení může být trik, jak získat čas, a hrozí tak, že budova bude chátrat další dva roky.
Slabé páky
Jiří Novák, antikvář z holešovické Dělnické ulice, byl jedním z obyvatel domu, kteří se po roce 1989 pokoušeli s ním něco provést. Vytvořili družstvo, zaplatili poplatek a hledali investora „s tím, že to opraví, a že mu třeba poskytneme všechny nebytové prostory za to, že nás tam nechá na určité období bydlet“. Vždy, když se nějaký investor našel, se však prý tehdejší Fond národního majetku vyjádřil negativně. Od družstva nakonec získala objekt Ekoagrobanka a přes další majitele skončil u Crispina. Novák se domnívá, že Crispino „měl určitě nějaké stavební úmysly, mluvil jsem s lidmi odtamtud, říkali, že chtějí investovat 150 milionů, ale Praha 8 jim nechce určité věci povolit, takže od toho ustupují a podobně“.
Stejně jako Jiří Novák, který se kvůli katastrofálnímu stavu odstěhoval, i další obyvatelé postupně odcházejí a osud domu je nejistý. Architekt Zdeněk Lukeš, bývalý člen zmíněného Sboru expertů, uznává, že páky, jak tlačit na majitele, jsou chabé. Je možné dát pokutu za zanedbání péče o kulturní památky, ta se ovšem pohybuje pouze v řádu statisíců. K prolomení bludného kruhu bude zapotřebí, jak je tomu v podobných případech obvyklé, spojení občanské iniciativy s ochotou a vůlí politiků věc řešit. Eva Tomková si je dalším postupem jistá: chce poslat majiteli „tklivý otevřený dopis“, s jehož obsahem bude veřejnost seznámena 12. 12. na dalším happeningu. „Předtím, 11. 11. v 11 hodin, se objednáme na radnici a předáme podpisy pod peticí starostovi a zastupitelům vzešlým z těchto voleb.“