Známý příběh statkářky, která svádí se státem souboj o svou půdu, na níž má být podle plánů dostavěna dálnice D11 z Prahy do Hradce Králové, zůstává po šestnácti letech napínavý a s otevřeným koncem.
Zatím poslední epizodu dramatu na pokračování přinesla česká média na začátku letošního září. Farmářka Ludmila Havránková tehdy přijela do Prahy za novým ministrem dopravy Vítem Bártou a hodinu si spolu povídali. Ministr pak mlhavě přislíbil, že bude hledat řešení problému, který už několikrát ležel na jednacím stole předchozích vlád, stát kvůli němu dokonce zřídil speciálního zmocněnce, najal právní kanceláře, vyslal své vlastní vyděrače, zorganizoval mediální kampaň, změnil zákon atd. Jak upozornila letos v květnu v jednom z předchozích dílů tohoto seriálu Eliška Bártová na serveru Aktuálně.cz, výlohy státu na úkony spojené s tímto případem dosáhly jen za poslední tři roky 7 milionů korun. Materiálním předmětem sporu jsou přitom pouhé tři hektary půdy. Jde ale samozřejmě o daleko víc.
Zájmy ve hře
Jistě také o velké peníze. Jen poslední návrh dohody z června letošního roku, který však Havránková dosud nepodepsala, obsahoval ustanovení, jež jí kromě přidělení stejně velkého pozemku za ten odebraný mělo zaručit výplatu zhruba dvacetimilionového rozdílu v tržní ceně a dát do pronájmu s předkupním právem dalších 130 hektarů pozemků za 70 hektarů, jež má nyní v pronájmu. Její sestra Jaroslava Štrosová pak měla dostat za svých 1 400 čtverečních metrů stejně velký pozemek jinde a doplatek zhruba 40 tisíc korun. Navíc jsou, jak již média také upozornila, ve hře i zájmy různých developerských skupin, které koupily pozemky u dálnice se záměry na výstavbu nákupních center. Ministerstvo dopravy ještě pod vedením Gustava Slamečky posunulo plánovaný sjezd z dálnice o kilometr dál, než bylo v původních plánech. Tím údajně narušilo záměry firmy Unimex a naopak nahrálo firmě Endeta.
Především ale příběh ukazuje, jak má být v Česku prosazován veřejný zájem a jak mají být hájena práva jednotlivce. Stát v tomto případě ale spíš demonstroval, jak se správně postupovat nemá. Nešlo jen o vyhrožování majitelce (kterého se dopouštěl například někdejší náměstek ministra dopravy Jiří Hodač a někdejší primátor Hradce Králové Martin Dvořák), státem v minulosti navrhované smlouvy, od kterých pak zase ministerstvo odstupovalo, či o vládní usnesení o vyvlastnění, jež byla také odvolávána. Jde především o celkový přezíravý postoj k majitelům. Když ti v roce 1992 upozornili úřady, že výměnou za svou půdu pod plánovanou dálnicí budou požadovat jiný pozemek, nikdo se s nimi dlouho nebavil. Spolumajitelku jednoho z pozemků Jaroslavu Štrosovou pak s nabídkou dohody stát oslovil dokonce až letos! Státní zmocněnec pro D11 Ivo Toman pak v rozhovoru pro média přiznal, že s ní úředníci měli začít jednat dříve. „Když to vidím zpětně, tak jsme možná měli začít jednat už před rokem,“ uvedl pro Aktuálně.cz.
Půdu za půdu
Naproti tomu Havránková demonstrovala pevnost svých postojů – tedy požadavek půdy za půdu – a odolala nejen nátlaku úřadů, ale i lukrativním nabídkám developerů. Právě její zásadovost je něčím, s čím si stát dosud nedokáže poradit. Je totiž zvyklý spíše na jednání spekulantů, kterým prostě jen vyplatí částku, s níž jsou spokojeni.
Význam sporu vidí právní zástupce Havránkové Pavel Černohous z Ateliéru pro životní prostředí právě v tom, že dosud nebylo běžné, aby stát zabranou nemovitost kompenzoval nemovitostí jinou. „Byl by to v tomto smyslu určitý precedent, i když ne úplně první případ, kdy se toho dosáhlo,“ míní Černohous, který však bez svolení mandantky nechce ke stavu kauzy další informace poskytovat. K dohodě však zjevně stále nedošlo a mezitím si stát, místní úřady či developeři našli jiné účinné způsoby, jak se domoci pozemků, o něž mají zájem. „Jde o postup, do něhož se v Nošovicích zapojil nynější ministr životního prostředí Pavel Drobil ve své tehdejší funkci náměstka hejtmana. Místním rodinám bylo nejprve nabídnuto, že každá z nich dostane 100 tisíc korun, v případě, že obdrží stavební povolení výstavba průmyslové zóny,“ popisuje Pavel Franc, programový ředitel Ekologického právního servisu. „Ti, kteří nesouhlasili, se tak dostali pod tlak sousedů, kteří měli pocit, že je připravují o peníze. Začali dostávat i dopisy s výhrůžkami smrtí. A pár dní nato přišel pan Drobil s nabídkou,“ popisuje nové postupy Franc. Když se osvědčí, místní úřady či stát se pak složitému vyvlastňování elegantně, i když možná nezákonně vyhnou. Vlastníci, kteří by osvědčili neústupnost a neohroženost Havránkové, jsou v Česku vzácní.