Ředitel Národní galerie si nedávno s citlivostí a uměřeností sobě vlastní vyřizoval účty s Petrem Fischerem, který si troufl kritizovat dění v pražském Veletržním paláci a podobu aktuální výstavy Monet – Warhol. Níže ve své reakci Knížák pak argumentoval, že sám ředitel Albertiny prohlásil výstavu za profesionálně připravenou. Nabízí se otázka, co jiného mohl zástupce spolupořádající instituce vlastně říkat. V dřívějším rozhovoru pro Aktuálně.cz si galerijní šéf zase postěžoval, že nikdo z novinářů nereferoval o dvojici vynikajících čínských výstav z konce roku 2009. Byl jsem se na nich tehdy podívat, ale převládl u mne tristní dojem. Naprostá absence doprovodných textů, které by vysvětlovaly, jak že vlastně čínské stínové loutkodivadlo funguje, odbytá práce kurátorů, kteří zapůjčené čínské práce naházeli do prostoru bez jakéhokoli rozmyslu, dokonce ani tomu dřevu na rámy nebylo poskytnuto sdostatek času vyschnout, takže se galerii navzdory stále nevychovaně kroutilo. Jistě ale i tehdy čínský zástupce prohlašoval, jak je vše zdařilé a pěkné. Bylo by možná dobré naučit se propříště rozlišovat situačně a sociálně podmíněný zdvořilostní projev a nestranný kritický soud. A smířit se s tím, že u nepodarku často bývají v rozporu.
Příbuzné články
eskA2látor 2
Jednou to asi přijít muselo: ve stopách amerického komiksového trhu – jen s několikaletým zpožděním – se konečně i čeští nakladatelé plně oddali obskurní zálibě v alternativních obálkách...
Čteme Japonsko, píšeme o Nipponu
Obyvatelé Západu jsou už od 19. století fascinováni exotickou „zemí vycházejícího slunce“, která se vymyká ucelenému popisu a vždy nabízí nějaké „ale také“. Tři …
eskA2látor 2
Podpora dětského čtení je věcí bohulibou. Bohulibou natolik, že nejspíš ospravedlní každou pitomost. Při vší úctě k těžké práci dobrých knihovníků těžko jinak vnímat akci Čteme pejskům...