Podpora dětského čtení je věcí bohulibou. Bohulibou natolik, že nejspíš ospravedlní každou pitomost. Při vší úctě k těžké práci dobrých knihovníků těžko jinak vnímat akci Čteme pejskům, při které děti v prostorách veřejných knihoven předčítají ze zapůjčených knih (canisterapeutickým) čtyřnohým mazlíčkům. „Čtení pejskům je jedna z možností přimět dítě ke čtení a zaujmout mladého čtenáře natolik, aby samo sáhlo po knize a začalo si ji nejen prohlížet, ale i nahlas četlo,“ píše o své metodě iniciátorka programu Halina Paciorková z Městské knihovny Český Těšín. V cynikově mysli však fotografie do dětského kruhu uzavřeného retrívra vyvolá spíše pochyby: Jak dochází k výběru knih? Má pes třeba zavrčením či štěkotem příležitost odmítnout podřadný titul? A především – jak k tomu přijdou kočky, křečci, želvičky?
Příbuzné články
eskA2látor 2
Ředitel Národní galerie si nedávno s citlivostí a uměřeností sobě vlastní vyřizoval účty s Petrem Fischerem, který si troufl kritizovat dění v pražském Veletržním paláci...
eskA2látor 2
Jednou to asi přijít muselo: ve stopách amerického komiksového trhu – jen s několikaletým zpožděním – se konečně i čeští nakladatelé plně oddali obskurní zálibě v alternativních obálkách...
Čteme Japonsko, píšeme o Nipponu
Obyvatelé Západu jsou už od 19. století fascinováni exotickou „zemí vycházejícího slunce“, která se vymyká ucelenému popisu a vždy nabízí nějaké „ale také“. Tři …