Když knihy vozí autobus

Odkdy bibliobusy jezdí?

Pojízdná knihovna má v hlavním městě dlouholetou tradici. Poprvé vyjel bibliobus značky Praga do ulic Prahy v květnu 1939, to znamená, že v letošním roce jezdíme už jedenasedmdesát let. Za celou dobu byl přerušen provoz pojízdné knihovny jen jednou, během druhé světové války, kdy vůz sloužil jako lazaret německé armádě.

V Evropě i u nás mobilní knihovny existovaly už v 19. století. Knihy se dostávaly k lidem různými cestami, nosily se například v nůších na zádech, vozily se rozvážkovými vozy. Ve světě existují další, pro nás až exotické pojízdné knihovny – knihy se přepravují na oslech, v Keni na velbloudech, v Thajsku na slonech, v Norsku lodí.

Inspirovali jste se v zahraničí?

Považuji za důležité vyměňovat si informace, nápady, zkušenosti. V červnu letošního roku jsem navštívila Slovinsko, kde jsou pojízdné knihovny důležitou součástí knihovnických služeb. Vyzkoušela jsem si práci v bibliobusech města Maribor a Ptuj.

Poznatky získáváme i z jiných knihoven v Evropě, pomocí internetu nebo zprostředkovaně od kolegů, kteří takovou knihovnu navštíví. V příštím roce bychom se rádi zúčastnili mezinárodního setkání pojízdných knihoven ve Finsku.

Jsou knihovny ve Slovinsku stejné jako u nás?

Knihovny ve Slovinsku jsou na vysoké úrovni, služby nabízejí srovnatelné; pojízdné knihovny jsou tam ale poměrně hodně rozšířené. V oblasti, kde jsem byla já, je roztroušeno hodně vesnic bez vlastní knihovny. A proto je mnohdy jedinou možností přečíst si knihu v pojízdné knihovně. Také k tomu přispívá i vysoká cena knih. Běžná beletrie stojí víc než deset eur.

Zajímala jsem se hlavně o pojízdné knihovny. Vždy se najde něco, čím se stejná služba odlišuje, ať je to stavba bibliobusu, typ stanic, výpůjční systém, knihovní fond a jeho správa. Přivezla jsem si odtamtud zajímavé zkušenosti i nápady, některé z nich bych chtěla časem realizovat.

Jezdí bibliobusy i mimo Prahu?

Kromě dvou bibliobusů v Praze jezdí ještě jeden v Plzni.

Kdo jsou čtenáři bibliobusů? Jsou v něčem specifičtí?

Pojízdná knihovna zajíždí hlavně do okrajových částí Prahy, do hustě obydlených oblastí bez stálé místní knihovny nebo pobočky MKP. Navštěvují nás především lidé, kteří jsou vázáni na své bydliště a jeho nejbližší okolí a nemohou dojet do některé z našich poboček – například děti, matky s dětmi, senioři a občané s handicapem. Oba naše bibliobusy mají plošiny pro tělesně postižené návštěvníky.

Do centra Prahy nezajíždíme, výjimkou jsou stanice, které slouží jako náhrada za zničenou knihovnu při povodních v roce 2002 v oblasti Karlína. Tady nás navštěvují naši čtenáři bez rozdílu.

Chodí sem lidé i kvůli internetu?

První PC s internetem pro návštěvníky jsme začali nabízet v roce 2004. V současnosti máme dvě internetová místa v obou bibliobusech. Internet je tady pro každého, tedy i pro návštěvníka, který není naším čtenářem. Lidé této služby využívají často, a to především v minulých letech, kdy ještě nebyl internet rozšířen tak jako dnes.

Prosperují busy?

Trochu ze statistiky. V roce 2009 jsme jezdili do dvaceti stanic jednou týdně. V období letních prázdnin bibliobusy nejezdí. Pojízdnou knihovnu vloni navštívilo téměř čtrnáct tisíc uživatelů a našim čtenářům se půjčilo přes čtyřicet šest tisíc knih.

Chápete busy jako ekvivalent kamenných poboček?

Určitě ano. Každá stanice PK představuje součást knihovní sítě MKP a v ní plní roli „lokální“ pobočky. V roce 2008 proběhla pro pojízdnou knihovnu velká a důležitá změna. Bibliobusy byly převedeny do automatizovaného systému a propojeny on-line s celou sítí našich poboček. Nabízíme stejné služby jako kterákoliv pobočka MKP. V současnosti máme devatenáct stanic, na které jezdíme pravidelně jednou za dva týdny. Rozdíly tu samozřejmě jsou.

Do bibliobusu se vejde maximálně tři tisíce knih, což je méně než do malé pobočky. Ale máme ještě zásobní fond knih v našem zázemí, knihy v bibliobusu doplňujeme podle potřeby a pravidelně obměňujeme. Prostor bibliobusu je menší, pět čtenářů ho už dokáže zaplnit. I díky tomu knihovník pojízdné knihovny komunikuje a pomáhá čtenářům víc než v kamenných knihovnách, kde si návštěvník spoustu věcí obstarává sám.

Jaká je budoucnost busů?

Pojízdná knihovna je součástí MKP, naším záměrem je udržet počet pojízdných knihoven minimálně v počtu dvou, nejlépe tří busů a s určitým počtem stanic. V letošním roce jsme ukončili provoz třetího, nejstaršího bibliobusu. Máme v plánu v příštím roce nakoupit nový menší bibliobus s trochu jiným účelem, než mají naše velké busy.

S jakým?

Plánujeme, že to bude menší vozidlo s nepravidelným jízdním řádem. Měl by zajíždět na místa, kam se velký bibliobus nevejde, například do areálu škol, nemocnic, domovů pro seniory. Vše je ale zatím v přípravě, víc bych proto nerada prozrazovala.

Jezdí s busy stejní lidé?

Každý bibliobus má svoji stálou posádku – knihovníka a řidiče, který musí mít řidičský průkaz C a profesní osvědčení. Oba se starají, aby byl bus vždy připraven plnit svoji funkci. Ve stanici pomáhá řidič knihovníkovi a knihovník naopak občas pomáhá řidiči jako závozník. V obou posádkách máme spolehlivé pracovníky a naši čtenáři jsou na ně zvyklí. Knihovník z jedné posádky kdysi zahlédl bibliobus stát ve stanici, tak se šel zeptat, jestli by se nemohl stát knihovníkem pojízdné knihovny v MKP. A dnes už tady pracuje přes dvacet let.

Co vás vlastně vedlo k zavedení této služby?

Otázka by spíše měla znít, co nás vedlo k udržení této služby, protože pojízdnou knihovnu tu máme už přes sedmdesát let. I v dnešní době, kdy je cestování po Praze jednoduché, se stále najdou místa, kde není žádná knihovna, a lidé, kteří do kamenné pobočky nedojedou.

Máte od čtenářů nějakou zpětnou vazbu?

Ano, máme. Víme, že nás čtenáři vnímají pozitivně, že na nás spoléhají. Obracejí se na nás s dotazy všeho druhu a občas se mezi nimi objeví poděkování nebo pochvala.