Rada ČT označila 24. března 2010 sedmdesátistránkový materiál, v němž staronový ředitel České televize Jiří Janeček popisuje plány na restrukturalizaci tohoto veřejnoprávního média, za nekonkrétní a požádala o další podrobnosti. I když detaily plánu nebyly do uzávěrky čísla známy, dostupné informace poskytují dostatek podkladů nejen pro divoké spekulace, ale i podstatné úvahy.
Poté, co na konci února poslal Jiří Janeček svůj návrh restrukturalizace k prostudování radním, zavládla mezi zaměstnanci České televize naprostá panika. Na veřejnost a do médií začaly prosakovat zvěsti, že se chystá zredukovat okruh stávajícího nejvyššího řízení, čítající jedenáct manažerů, na pět odborných ředitelů. Propustit má údajně přes sto lidí, přičemž by měla být oslabena role dramaturgů, případně by měli být jen externě najímáni. Rozhodující pozici by měl mít ředitel programových okruhů, pod nímž by pracovali šéfeditoři jednotlivých programů. Ti by měli dělat programové plánování a rozhodovat o struktuře a objemu nákladů. Vlastní tvorbu televize by dostal na starost úsek vývoje nových formátů pořadů. Celá reforma se prý rozběhne velmi rychle, protože už od 1. dubna by měli začít pracovat první dva šéfeditoři pro programy ČT 24 a ČT 4, kteří by si mezi sebe rozdělili kompetence stávajícího ředitele zpravodajství.
V zákulisí ČT se v této souvislosti začalo hovořit o Janečkově mocenské odvetě vůči současnému řediteli zpravodajství České televize Milanu Fridrichovi. Fridrich se totiž v minulém roce pokusil Janečkovi konkurovat při volbě generálního ředitele. Těmto spekulacím nahrávalo i Fridrichovo přiznání, že o podrobnostech chystané restrukturalizace vůbec nic neví, ani o své roli v ní. Kromě Fridrichovy funkce by měla být podle Janečkova plánu zrušena i mocná pozice programové ředitelky, kterou nyní zastává Kateřina Fričová (dříve generální ředitelka nabídkové stanice Top TV, Prima, rádií Frekvence 1 a Evropa 2 a ředitelka Novy).
Nemluvme o tom
Na všeobecné pozdvižení reagoval Janeček zajímavým způsobem. Vedení České televize vydalo prohlášení, že se nikdo včetně manažerů nebude k restrukturalizaci vyjadřovat, dokud ji na konci března neprojedná Rada ČT. Zároveň se generální ředitel nechal slyšet, že jím předložený materiál je určený k diskusi a může ještě doznat dílčích změn. Samotný návrh nebyl zveřejněn, Janeček ale opakovaně ujišťoval, že neřeší personální změny či konkrétní obsazení postů, a také vyhlašoval, že s Fridrichem i Fričovou „počítá ve svém týmu“. Po měsíci mlžení Janeček radním koncem března řekl, že Fridrich dostane na starost zpravodajskou ČT 24 a Fričová kanál ČT 2; ČT 1 má prý obstarávat scenárista Radan Dolejš ze šramlové skupiny Šlapeto.
Představa generálního ředitele o diskusi nad budoucností televize je skutečně svérázná. Vylučuje z ní totiž dosavadním postupem v podstatě všechny, s výjimkou radních (ti si pak stěžují, že je ředitel nekonkrétní). O jeho plánech tak nemají informace jeho nejbližší spolupracovníci z vedení, reformu nekonzultoval s odbory ani s profesními organizacemi tvůrců. Místopředseda Českého filmového a televizního svazu FITES Martin Skyba potvrzuje: „Restrukturalizace v ČT je velkým tajemnem, na Valné hromadě 15. března nám bylo pouze ředitelkou programu sděleno, že to musí ředitel Janeček předložit Radě ČT 24. března. Konkrétní problémy s naším svazem pan ředitel nekonzultoval. Nemáme tak žádné informace – jen irelevantní ,chodbové’ drby.” Podobně je na tom i Asociace režisérů a scenáristů – ARAS. Její zástupkyně Ljuba Václavová přitom na stávajícím postupu kromě utajování kritizuje i další aspekt. „Napřed měl být připraven dramaturgický plán a až pak návrh organizačních změn. Teď nikdo neví, co tam má být za obsah, jestli sirotčinec nebo starobinec. Když nikdo neví, co se bude točit, jak může vědět, kolik lidí vyhodit?“ pozastavuje se Václavová. Nezpochybňuje přitom, že ČT změny potřebuje, podivuje se ale například nad zprávami, že mají být propouštěni dramaturgové: „Mají se najímat externě, zároveň ale chtějí v televizi produkovat velké seriálové řady. Jak to budou dělat bez domácích dramaturgů?“
Poslední je první
Po vypuštění explozivních zkušebních balónků s útržky informací o reformě porušil generální ředitel Janeček bobříka mlčení až 17. března v rozhovoru pro Právo. V něm si postěžoval na vysoké náklady na Krausovo talkshow Uvolněte se, prosím a potvrdil, že neplánuje zrušení sportovního kanálu ČT 4, který se má podle něj v budoucnu zaměřit hlavně na domácí sport. Dal také do jisté míry za pravdu Václavové, když prohlásil: „Zásadní je změna fungování v programové oblasti. Hlavní je řešit program. To, o čem je třeba vést veřejnou diskusi, je objem, kvalita a žánrová pestrost původní tvorby.“ Změny v organizační struktuře, které prý nyní navrhuje, jsou prý „až to poslední“ a „nejsou žádným dogmatem“, vést o nich veřejnou diskusi je podle něj dokonce „scestné“. Otázkou tak zůstává, proč tedy generální ředitel přišel právě nejprve s návrhy organizačních a personálních změn a tajnůstkařením okolo nich. Přiživil tak pouze spekulace a fámy a odpoutal pozornost od – i podle jeho slov – daleko zásadnější diskuse o obsahu vysílání (která dosud neproběhla).
Možná je to proto, že vedení ČT ve skutečnosti o žádnou veřejnou diskusi nestojí a jeho postoj tak dokonale shrnují věty tiskové zprávy vydané na začátku března: „Česká televize proto žádá novináře i veřejnost o trpělivost. Všechny aktuální změny včas oznámí. Snahy zveřejnit informace v těchto dnech za každou cenu vedou pouze ke spekulacím a velmi nepřesným komentářům.“