Konečně Muriel!

Jedním z největších posunů, které první dekáda třetího tisíciletí přinesla v oblasti vydávání komiksu, je nepochybně zvýšený zájem o archivní kusy. Médium, které už ve své emancipaci dostoupilo stavu, že nepociťuje potřebu bojovat za „uměleckou“ oprávněnost své existence, se může začít věnovat zkoumání a konzervování své minulosti. Vydavatelé tak stále častěji zpřístupňují kvalitně připravené edice klasických příběhů a seriálů z dob zlatého i stříbrného věku komiksu a znovuobjevování pozapomenutých prací a autorů.

Českému prostředí se žel až na nečetné výjimky tento trend dosud vyhýbá: přesto jsme se na sklonku minulého roku dočkali významného vydavatelského počinu, který jedno takové velké opomenutí s odkladem odčiňuje. Konečně vyšla Muriel a oranžová smrt autorského dua Kája Saudek – Miloš Macourek.

Opečované torzo

Ambiciózní plán autorské dvojice, která se poprvé pracovně sešla nad přípravami filmu Kdo chce zabít Jessii? (1966), počítal se sérií až tuctu komiksových knih, které by vyprávěly o osudech sličné pozemšťanky Muriel a jejího milého, andělského Roa z budoucnosti. Osud a doba však komiksu příliš nepřály a ze zamýšleného cyklu nakonec vznikly pouze úvodní dvě knihy. Muriel a andělé, vstupní svazek série, si na vydání počkala „jen“ 22 let, do roku 1991. Ještě komplikovanější situace u druhého dílu ono rozpětí mezi dobou vzniku a datem publikace navýšila až na necelá čtyři desetiletí.

Zamýšlená série o Muriel představovala v dobovém kontextu naprosto unikátní a nejen na české prostředí ambiciózní projekt, kterému bychom jen obtížně nacházeli obdobu. Nynější opožděné vydání tak alespoň dílem napravuje dávnou nepřízeň, která cyklus odsoudila k torzovitosti a nedokončenosti. Jestliže v sedmdesátých a osmdesátých letech bránily jeho vydání ideologické důvody, dvacetiletý porevoluční „odklad“ zapříčinila obtížná dostupnost originálů, jež byly namnoze ve vlastnictví soukromých sběratelů. I v současné vydané podobě zůstává Muriel a oranžová smrt svým způsobem fragmentární, několik stran se ani přes největší úsilí nezdařilo dohledat, jedna další je v knize zpřístupněna jen z nepříliš kvalitní fotografie.

Zmíněnou neúplnost částečně umenšuje přetisk „relevantních“ pasáží z dochovaného Macourkova scénáře, škoda jen, že nešťastnou chybou došlo k matoucímu stránkovému posunu, který takové překlenování mezer poněkud ztěžuje. Jinak ale lze péči, již nakladatelství Albatros Plus a všichni zúčastnění Muriel věnovali, jen obdivovat, komiksu se dostalo zaslouženého vyvedení v pevných deskách a na kvalitním papíře, důkladná pozornost byla věnována i přípravě tiskových podkladů. Ve výsledku se tak před námi Muriel a oranžová smrt prezentuje jako suverénní komiksový román, pečlivě restaurovaný svědek z minulosti, který hlasitě promlouvá o Saudkově kreslířské excelenci.

Slabší Macourkův kus

Příběh o tom, kterak Zemi okupují oranžová vojska z oranžové planety, kam unesou i krásnou Muriel, a o tom, co vše se semele při zachraňování rodné hroudy i luzné vědkyně, nabídl Kájovi Saudkovi dostatek prostoru, aby se mohl široce rozmáchnout a vytvořit možná nejlepší komiks svého života. Sebejistá stránková kompozice na neobvyklém, ale velmi funkčním čtvercovém formátu ohromuje propracovaností a zároveň určitou „lehkostí“, nepůsobí nikterak křečovitě či vykalkulovaně. Nechuť k pravidelné panelové mřížce dala v Muriel a oranžové smrti spolu se sebejistou prací s úhlem záběru a perspektivou vyniknout nesmírně dynamickému způsobu vyprávění. Saudek navíc do panelů rozmístil desítky drobných intertextových odkazů, vtípků a citací, jejichž odhalování může alespoň dílčím způsobem nahradit určitou nedostatečnost Macourkova scénáře.

Tomáš Prokůpek ve svém poučeném doslovu píše, že „scénář [za těch čtyřicet let] stačil utržit některé šrámy“, při menší míře laskavosti ale nutno konstatovat, že příběhová linie komiksu opravdu nevyniká invencí a rozhodně nepatří mezi nejlepší Macourkovy práce. Celý příběh druhé Muriel působí zmatečně, nevyvážené vyprávěcí tempo vede k zadrhávání, stylově nepříliš povedené jsou i vlastní promluvy postav. Muriel a oranžová smrt tak svým příběhem k opakovanému čtení nestrhne, stojí ale za to vracet se k ní pro Saudkovu kresbu, pro jeho nezměrný komiksový um, který v tomto druhém a bohužel posledním díle „série o Muriel“ dosáhl vrcholu. Saudek zde opožděně, ale o to přesvědčivěji znovu potvrzuje svoji neohroženou čelní pozici mezi českými komiksovými umělci.

Autor je bohemista.