Báseň Vítězslava Nezvala Vteřina ze sbírky Veliký orloj (1949) v překladu Franze Fühmanna provází v Prager Zeitung č. 16/2011 recenzi monografie Anji Tippnerové o českém surrealismu Die permanente Avantgarde? (Köln-Weimar-Wien, Böhlau Verlag 2009). Recenze vyšla pod titulkem „Zwischen kultureller Avantgarde und politischem Dissent“ s portrétními snímky Nezvala, Vratislava Effenbergera a reprodukcí jedné Teigovy koláže.
Co vykonal Zdeněk Pešat pro poznání české poezie, se pokusil vystihnout Zdeněk Smolka ve studii Od Machara k Seifertovi (Česká literatura č. 1/2011).
O Bohuslavu Reynkovi a Francii psal v Ateliéru č. 7/2011 Josef Kroutvor.
Dvě významná výročí připomněl květnový měsíčník Kam v Brně…: 40. výročí úmrtí muzikologa Ludvíka Kundery (17. 8. 1891 – 12. 5. 1971), otce Milana Kundery a strýce vloni zemřelého Ludvíka Kundery, a 90. výročí narození jazzmana Gustava Broma (22. 5. 1921 – 25. 9. 1995).
Na režiséra Josefa Henkeho vzpomínal u příležitosti 5. výročí jeho úmrtí letos v březnu Antonín Přidal ve Sborníku z tvůrčích akcí Sdružení pro rozhlasovou tvorbu za rok 2010.
„[Ludvík] Vaculík má cit pro konkrétnost života v drobných obrazech a gestech, ale současně odkazuje do mnohem obecnějších rovin. Proto taky můžete číst jeho staré fejetony,“ konstatovala v rozhovoru pro Rozrazil č. 37 (únor 2011) řádová sestra, karmelitka Denisa Červenková, vystudovaná knihovnice a bohemistka.
Monografii Aleše Kovalčíka o Ladislavu Fuksovi Tvář a maska (H & H, Jinočany 2006) recenzoval Libor Magdoň v Protimluvu č. 1/2011 pod výmluvným názvem Ve fuksovské pasti.
Medvědí román Jiřího Kratochvila (1990) analyzovala Irina Jakovleva v polské Bohemistyce č. 2/2010. – V témže periodiku, vycházejícím ve Wałbrzychu, otiskl Michal Stefanski studii o vlivu italského futurismu na české autory Almanachu na rok 1914, tedy bratry Čapky, S. K. Neumanna, Otakara Theera atd.
Milanu Ducháčkovi a Eduardu Burgetovi v Tvaru č. 8/2011 a Petru Placákovi v Pasece, příloze Babylonu č. 2/2011, poskytl rozhovor letos v březnu jubilující Petr Čornej.