Dosud nezveřejněnou vzpomínku Bohumila Polana na „životní závěr“ Konstantina Biebla (od jeho sebevražedného skoku uplyne v listopadu t. r. šedesát let) otiskl Tvar v čísle č. 10/2011. – Tamtéž, na týchž stranách 6–7, vysvětlil Jiří Rambousek záhadu s datováním výstřižku z Lidových novin s básní Miloše Hlávky, jak o něm píše ve svých zápiscích Jan Zábrana.
Přimět k rozhovoru devadesátiletou Věru Saudkovou o jejím strýci Franzi Kafkovi a překladateli Eriku A. Saudkovi, jejím druhém manželovi, se podařilo Reflexu (v čísle 18/2011).
V medailonu divadelníka Miloše Zbavitele, od letošního února rovněž devadesátiletého, vzpomněl Vlastimil Kočvara ve Vlastivědných listech Slezska a severní Moravy č. 1/2011 Zbavitelova Toniho v Čapkově Matce v roce 1945 na scéně Slezského národního divadla v Opavě a jeho o šedesát let později napsanou, dokumentárně cennou knihu Divadlo mezi troskami (Matice slezská, Opava 2005).
Křišťálovou noc Františka Hrubína a okolnosti jejího vzniku „podle modelu dobového frustračního dramatu“ analyzoval v Literárních novinách č. 21/2011 Jaroslav Vostrý a dospěl, v souvislosti s aktuálním nastudováním hry ve Švandově divadle, k znepokojivé otázce, jestli jsme už došli tak daleko, „že je nepřijatelné, aby měl v Česku obětavý jedinec normální lidskou tvář“. – Bez zajímavosti není, že na divadelní prkna, tentokrát samotného Národního divadla, se vrátila i další hra z Krejčovy-Krausovy dramaturgické dílny s venkovskou tematikou: Konec masopustu Josefa Topola.
V článku o dramatickém díle Václava Havla vzal Vojtěch Varyš v Týdnu č. 21/2011 na milost jen první tři Havlovy hry, a to ještě „díky… Grosmannovým režiím“. Pominu chybné psaní režisérova jména, ale nemohu pominout, že Zahradní slavnost režíroval Otomar Krejča, Ztíženou možnost soustředění Václav Hudeček a jediné Vyrozumění režíroval Jan Grossman.
Novou rubriku Archiv recenzentův zavedly na kulturní straně Lidové noviny; 25. 5. 2011 v ní Jiří Peňás otiskl úryvky ze své recenze románu Michala Ajvaze Zlatý věk (Hynek 2002), jenž nyní vyšel podruhé v nakladatelství Druhé město.
O dramatizaci „posledního dělnického románu“ Pestré vrstvy Ivana Landsmanna, inscenované v ostravském Divadle Petra Bezruče, referoval v Právu 16. 5. 2011 Jiří P. Kříž.