Jaké jsou obrysy a souvislosti poslední velké bitvy o kontrolu nad daty a internetem? Co mají společného hackeři a současné španělské protestní hnutí a koho vlastně ohrožují?
Španělská policie 9. června oznámila, že zatkla tři muže ve věku okolo třiceti let, které podezírá z členství v celosvětové hackerské organizaci Anonymous. Policie tvrdí, že se podezřelí mohli podílet na útoku na počítačový systém společnosti Sony a na průniku do počítačových sítí několika vlád, firem a bank. Kvůli útoku hackerů byla firma Sony nucena v dubnu na celý měsíc odpojit svou globální herní síť PlayStation. Skrze tuto síť spolu mohou komunikovat hráči konzolí Playstation 3 (PS3) a PSP, hrát společně hry, stahovat dema a především nakupovat hry a filmy. Musí ovšem napřed svěřit firmě své jméno, adresu, číslo kreditní karty a další data.
Velké ztráty
Zprávy o opakovaných útocích na Sony a o některých dalších snahách o nabourání vládních a firemních informačních systémů a monopolů se v poslední době přestaly objevovat jen v časopisech zaměřených na počítačové fandy, ale pronikly i do mainstreamových médií. Důvodem je mimo jiné rostoucí závažnost, plynoucí z rozsahu škod, které způsobují. Představitelé firmy Sony například oznámili, že je útoky různých hackerů v posledních několika měsících budou stát asi 14 miliard jenů (více než 3 miliardy korun). Údajně se jedná o náklady spojené se zaváděním nových bezpečnostních opatření, se službami právníků, dopady poklesu prodeje a náklady na reklamní kampaně, které mají nalákat zpět odrazené zákazníky. Ti se totiž díky napadení dozvěděli, že firma dlouhou dobu hazardovala s osobními daty, která jí poskytli. Firma nejprve v dubnu se zpožděním oznámila, že se hackeři dostali k osobním údajům asi 77 milionů majitelů účtů, které obsahovaly i čísla jejich kreditních karet. Krátce poté musela divize Sony Online Entertainment připustit, že bylo kompromitováno dalších 25 milionů účtů. Na začátku června pak oznámila hackerská skupina, která si říká LulzSec, že podnikla další úspěšný útok na „hanebné“ zabezpečení dat v Sony: „Data, která jsme si vzali, nebyla vůbec šifrována. Sony uchovávala více než 1 000 000 hesel svých zákazníků v prostém textu, což znamená, že je šlo snadno odcizit. Prostě si o to říkali.“
Za internetové dobro
Pokusy hackerů o pronikání do různých informačních databází nejsou novým jevem. Již v minulosti se nabourání do systémů věnovala řada jednotlivců a skupin, ať už motivovaných snahou předvést své schopnosti, získat finanční prostředky nebo provádět průmyslovou, ekonomickou či politickou špionáž. Od loňské aféry s Wikileaks (Informační válka, A2 č. 1/2011) se však stále častěji objevují případy, kdy je napadení systémů vlád či společností odůvodňováno z morálního či ideologického hlediska.
Podobně jako v případě napadení společností (např. Visa, Mastercard), které se přímo či nepřímo podílely na stíhání zakladatele Wikileaks Juliana Assange, i v případě útoků na Sony volně propojená komunita hackerů brání jednoho ze svých členů. Počátkem tohoto roku George „Geohot“ Hotz prolomil bezpečnostní ochranu konzole Playstation 3, což mimo jiné umožnilo hráčům používat pirátské kopie her. Hackera k tomuto činu motivovaly softwarové úpravy, které předtím firma ve svých produktech učinila. Ty omezily možnost spouštět na konzoli alternativní operační systémy. Sony Hotze zažalovala a následný soudní proces měl určit, zda zákazník, který zaplatí za hardware, má právo s ním nakládat jako se svým majetkem. Soud nakonec skončil dohodou, Anonymous ovšem firmu obvinili, že omezuje svobodný tok informací a používání volně dostupného softwaru, a přihlásili se k sérii tvrdých úderů. V další vlně útoků na Sony pak skupina LulzSec odsuzovala špatnou ochranu dat zákazníků.
Spojení světů
Tyto ideologické útoky, které si vynucují „etické“ chování jak v prostředí internetu, tak v „reálném“ světě, začínají vyvolávat velké obavy nejen mezi firmami. „Fungují v nezávislých buňkách a pomocí infikovaných počítačů po celém světě provádějí tisíce simultánních útoků. Proto je také Severoatlantická aliance považuje za hrozbu. Oni jsou schopni vyřadit z činnosti administrativní strukturu celého státu,“ uvedla španělská policie ve zprávě k zatčení tří podezřelých. U hackerů byly podle ní nalezeny důkazy o tom, že se podíleli i na napadení španělských bank BBVA and Bankia, italské energetické společnosti Enel a vlád v Alžírsku, Chile, Egyptě, Kolumbii, Libyi, Íránu a Španělsku. Samotné vyšetřování bylo zahájeno již loni na podzim, kdy hackeři sestřelili stránky španělské Centrální volební komise. Tento útok je někdy vykládán jako předehra k současným politickým protestům mladých Španělů, které od 15. května probíhají na hlavním náměstí v Madridu a v některých dalších městech. Jejich účastníci v nich požadují radikální proměnu španělského politického systému a změnu zákonů, které by umožnily sdílení uměleckých děl i softwaru na internetu.
Zatímco na Pyrenejském poloostrově se akce hackerů stávají doplňkem zhmotnělých fyzických protestů, v jiných částech světa si zatím ponechávají jen svou mediální a elektronickou složku. K ní patří i propagační videa, která Anonymous ke svým akcím vydávají. Hlásí se v nich k boji za svobodně sdílené kulturní statky, lidská práva, ochranu životního prostředí a demokracii a protestují proti vládě nadnárodních korporací a zkorumpovaných politických tříd.