Do milostného života Jana Nerudy nahlédla Dagmar Mocná ve vstupní studii České literatury č. 2/2011.
Jako tip doporučil Ondřej Horák čtenářům květnového Playboye antologii veršů připisovaných Jaroslavu Vrchlickému Vrchlický erotický (Paseka 2011).
Výrazný portrét Václava Tilleho vytvořil Robert Sak v článku o salonu Anny Lauermannové-Mikschové (Felixe Tévera) v Dějinách a současnosti č. 6/2011: „Vzhledný, elegantní a mondénní, s hlavou starořímského senátora, budil Tille v provinciálním prostředí představu velkého světa…, od lidí si udržoval odstup. Ale jeho život, pravil o něm Pavel Eisner, byl ,žitý tak vědomě jako krásné umělecké dílo‘.“
Často omílaný vztah Vladimír Holan – Jan Werich zajímavě osvětlila vzpomínka básníka Josefa Hrubého v rozhovoru v Tvaru č. 12/2011.
V časopise východočeských knihovníků U nás č. 1/2011 připomněl Aleš Fetters nedožité devadesátiny Jaroslava Suchého, náchodského knihovníka, básníka a popularizátora díla Josefa Škvoreckého, a nedožité 85. narozeniny teatrologa Františka Černého, jaroměřského rodáka.
Recenzí románu Rudolfa Čechury Namydlená šikmá plocha (Mladá fronta 2009) se na stránky Literárních novin (č. 23/2011) po čase vrátil Milan Jungmann.
Vladimíra Justa v tomto čísle Literárek nepochybně zaujme zpráva, že Věra Provazníková má rozepsané knižní drama Johann Faust, jež se „svým obsahem podstatně liší od Goethova pojetí Fausta i jeho spásy“.
Divadelní zpracování eseje Patrika Ouředníka Europeana v brněnské Redutě, v němž se našlo místo i pro píseň Boba Dylana Masters of War, zhodnotil v Respektu č. 24/2011 Jan Němec. Zpracování je dílem dramaturgyně Dory Viceníkové a režiséra Jana Mikuláška, které jsme už poznali a ocenili z originálního ztvárnění Korespondence V+W.
Nevelkého pochopení došly Slizské [čti slizké] písně Jiřího Dědečka (Galén 2011) u Radima Kopáče v Uni č. 6/2011.
„Někdy má čtenář pocit, že nečte zápisky bývalého premiéra, ale pantáty Bezouška.“ (Petr Zídek v Lidových novinách 29. 6. 2011 o knize Jiřího Paroubka Ve službě republice.)