Sláma, sláma

Eulálie Zvonečková (1979) se ve svém díle zaměřuje na zkoumání podob českého venkova. Používá k tomu fotografii, kresby, povídky a zvukové záznamy. Soustředí se zejména na zachycování zemědělské činnosti, krajiny a ekologických aspektů zemědělství, zároveň se však v její tvorbě objevují časté odkazy k historii výtvarného umění, například k tvorbě land-artu. Zatímco však land-artoví umělci často krajinu používali pouze jako zromantizovanou kulisu své tvorby, vychází autorka z dlouhodobějšího výzkumu tématu. Nejnovější projekt Sláma, sláma vychází z fascinace objektem slámového kola, jež fotografuje v průběhu procesu sběru slámy. Jako jeden z nejvíce estetizovaných motivů venkova nutně vyvolává rozmanité asociace, zároveň je však pojímán jako objekt sám o sobě. Autorka vystudovala zahradní architekturu na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně a sama sebe chápe jako pokračovatelku tradice rurálního umění. Žije v Zahradišti na Vysočině.