Našli útočiště v jedné z chátrajících vylidněných chatových lokalit na okraji Prahy, kde obývají několik staveb a náklaďáků. Zkušenost nyní už zhruba deseti lidí ukazuje, že je možné místo obsadit a následně se na jeho využívání dokonce domluvit s majiteli.
Jak vás vůbec napadlo vybrat si jako místo k žití opuštěnou zahrádkářskou kolonii?
My jsme si kolonii tak úplně nevybrali, ona si vybrala nás. Když jsme byli vystěhováni z jednoho nejmenovaného pražského squatu, byl nám propůjčen pozemek na okraji Prahy. Tam jsme se přestěhovali se všemi náklaďáky. Ocitli jsme se nově v pozicích bezdomovců. V okolí bylo několik dalších nevyužívaných pozemků, ty jsme zasquatovali.
Kolonie tedy byla při vašem příchodu víceméně opuštěná?
Úplně, v okolí jsou sice ještě jiné a fungující kolonie, ale ta naše je stranou a byla nevyužívaná, což se změnilo až naším příchodem. Jen podle celkového stavu zahrady a informací od jednoho majitele pozemku počítáme, že se tady nic neděje více než patnáct let.
Čím si vysvětlujete, že zrovna tato kolonie zůstala nevyužívaná?
Důvod je prostý, není tady voda, elektřina, ani příjezdová cesta.
Máte nějaký kontakt s majiteli pozemků, jež využíváte?
Oni o nás o všech vědí, z větší části jsme s nimi dokonce domluveni. Když sem poprvé jeden z nich dorazil, tak se divil, ale zároveň viděl, že se o místo staráme. To jim vyhovuje a víc po nás nechtějí. V jednom případě máme dokonce jakousi bezplatnou smlouvu, že můžeme jednu z chatek s přilehlým pozemkem využívat následující dva roky, když pozemek vyklidíme od všudypřítomného bordelu. Majitel je pak bez starostí, které by mu skládka v podobných místech nutně brzy způsobila. Jindy jsme se zeptali člověka, který tu obcházel, co tu dělá, a ukázalo se, že je majitelem jednoho pozemku. Bez problému jsme se dohodli. Majitel parcelu prodává a uvítal, že se o ni zatím někdo stará.
Jaká je šance prodat podobný pozemek, když nemá ani přívod vody, ani elektřinu a leží v území, jež není určeno pro stavbu?
Všechno se to může rázem změnit, stačí, když se to zohlední ve změně územního plánu. Podobné lokace na okrajích Prahy jsou lukrativní pro vilové a jiné satelitní zástavby. Tenhle názor plyne z informací, které jsme pochytili od místních, a je docela zřejmé, že to tak dopadne i tady.
Zahrádkářské kolonie jsou obecně považovány za místo důchodcovské relaxace, jak se v nich žije mladým?
Nemyslím si, že by zahradničení a žití v zahrádkářské kolonii byla nutně seniorská záležitost. Podobná možnost může komukoliv včetně mladých poskytovat prostor pro nejrůznější D.I.Y. aktivity, permakulturní zahradu a získávání nových zkušeností vůbec. Podmínkou pro žití v podobné lokaci je pochopitelně dobrý vztah k přírodě a snad i k té relaxaci. Život je tak v mnoha ohledech náročnější, ale přináší člověku samostatnost, odolnost, zručnost a tak dál.
Nechybí vám voda a elektřina?
Chybí. Na druhé straně jsou věci, které si lze při troše snahy s jistými technologickými znalostmi do značné míry zařídit nebo aspoň zjednodušit. Tím mám na mysli solární panely, větrné elektrárničky, využití dešťové vody jako užitkové, to znamená její svod a čištění, a podobně. Můžeme tedy mluvit o jisté nezávislosti, ale v případě, že by šlo do tuhého, je jakákoliv autonomní zóna bez vlastního zdroje pitné vody k ničemu. Jedno je však jisté, nemusíme platit účty za energie pochybným společnostem, a to se jistě vyplatí.
Považujete tedy obsazování vyprázdněných kolonií za jednu z cest, jak řešit otázku bydlení?
Nejen to, jde o možnost, jak vytvářet prostory a komunity pro lidi, kteří jsou zaměřeni na přírodnější způsob života, ale protože žijí ve městech, nemají příliš možností se v tomto ohledu seberealizovat. Ti, kteří jsou u nás déle, už například běžně pěstují brambory, cukety, rajčata, kedlubny a chilli papričky. Jsou tady také nějaké ovocné stromy, takže vaříme marmelády.
Existuje vůči vám jako trvalým obyvatelům osiřelé chatové kolonie nějaký úřední nebo přímo policejní tlak?
Když jsme tu začínali, brzy nás přišla uvítat celá policejní jednotka včetně policejních psů, ovšem tehdy jsme se ještě nějak dohodli, šlo vlastně o jakousi prvotní kontrolu. Letos v dubnu ale došlo k podivnému zásahu. Policejní hlídka se chovala vyloženě nepřátelsky, některé z nás zasypala xenofobními a rasistickými nadávkami. A završila to tím, že prořezala pláště kol na kárce, s níž si pravidelně jezdíme pro vodu, a to tak, že už se nedá opravit. Pro jistotu ještě probodali kanystry na vodu. Tak nějak vypadal akt ochrany veřejnosti. Jako sprosté hulvátství a vandalství. Překvapením bylo, že se nás zastal jeden z majitelů: byl naší zkušeností pobouřen.
Jaké jsou vaše vztahy s lidmi z vesnice?
Nic, co by stálo za řeč, ale asi platí, že lepší je komunikace se starousedlíky než s lidmi, kteří si v okolí postavili nebo stavějí nové domy.
Podobné opuštěné a vybydlené lokality často přitahují narkomany nebo prostě lidi z ulice, jaké máte vztahy s nimi?
Vztahy jsou zcela v pohodě, oni fungují jako sousedi a ničím nám neškodí. Ani my jim.