Na internetu jsme si čím dál bližší, tvrdí Facebookem vybraní výzkumníci. To na jedné straně usnadňuje mezilidskou komunikaci, na druhé straně jsme ale nuceni opakovaně si klást otázku, jak zacházet s osobními údaji a jak je účinně chránit.
Hrdinové povídky maďarského spisovatele Frigyese Karinthyho Láncszemek (Spojení) z roku 1929 věřili, že jakékoliv dvě bytosti na Zemi mohou být navzájem propojeny prostřednictvím nanejvýš pěti známých. V roce 1967 provedl americký sociální psycholog Stanley Milgram experiment, který byl později nazván Šest stupňů odloučení. Náhodně vybral necelé dvě stovky osob z Omahy v Nebrasce, poslal jim balíky a požádal je, aby je zaslali dál někomu ze svých známých, kdo by se mohl znát s konečným adresátem v Bostonu. Do cíle došla čtvrtina zásilek, a to v průměru po pěti a půl krocích (nejdelší cesta měla 12 kroků). V roce 2008 si nechal Microsoft vypracovat studii, podle níž stupeň odloučení mezi uživateli chatu MSN dosáhl čísla 6,6.
Miliardy „přátel"
Všechna dosavadní čísla o blízkosti jednotlivých uživatelů však v druhé půlce listopadu překonal Facebook. Ve spolupráci s výzkumníky z Università degli Studi v Miláně totiž publikoval dvě velké studie, podle nichž dosahuje stupeň odloučení (nebo spíše spřízněnosti) mezi lidmi v této sociální síti 4,74. Tato data, získaná na základě zpracování údajů o 721 milionech aktivních uživatelů Facebooku, kteří mají mezi sebou navázáno 69 miliard „přátelství", byla hned přivítána jásotem nejen řady specializovaných médií zaměřených na oblast elektronické komunikace, ale třeba i mainstreamových New York Times. V největší dosud zveřejněné studii sociálních sítí bylo podle zpracovatelů i mnoha komentátorů dokázáno, že se svět během několika let razantní expanze Facebooku podstatně „zmenšil". Kromě tvrzení, že k sobě mají lidé jaksi blíž, připojuje Facebook i reklamní tvrzení, že počet uživatelů s více než stovkou přátel přesáhl 50 procent a toto číslo se neustále zvyšuje.
Tato optimistická zjištění se v médiích objevila jen krátce po vyjádření evropské komisařky pro spravedlnost Viviane Redingové, která ohlásila svůj úmysl revidovat více než patnáct let starou evropskou směrnici o ochraně osobních údajů, která by omezila možnosti Facebooku i například Googlu uchovávat a zpracovávat údaje o svých zákaznících. Proti tomuto záměru již v 42stránkovém elaborátu protestovalo zastoupení Americké obchodní komory při EU a prohlásilo, že „komora by chtěla varovat před pokusy řešit společenské problémy spojené s ,právem na zapomenutí‘ pouze vytvářením neoprávněných povinností správců a zpracovatelů osobních údajů".
Komu patří údaje
Samotný Facebook je přitom vyšetřován kvůli problematickému nakládání s osobními údaji hned v několika evropských zemích – například v Německu, Švédsku, Finsku, Norsku a Dánsku. Nejaktuálnější šetření právě probíhá v Irsku, kde evropské zastoupení Facebooku momentálně sídlí. Podnět k němu dal v srpnu rakouský student práv Max Schrems. Ten již před časem Facebook vyzval, aby mu poskytl všechny osobní údaje, které o něm shromažďuje. Firma mu na tuto žádost zaslala soubor 1224 stran informací o jeho osobě, z nichž mnohé Schrems nikdy na facebookových stránkách neuvedl, jiné zase před časem vymazal. Patřily k nim například údaje o jeho bydlišti v Rakousku či o studiu na Univerzitě Santa Clara v Kalifornii. Facebook zároveň odmítl sdělit, zda uchovává také Schremsovy biometrické údaje, tedy především charakteristiky jeho obličeje, které využívá k identifikaci podle fotografie. Již zmíněné New York Times přitom citují rozhovor se Schremsem, v němž uvedl, že služby firmy i nadále využívá a proti sociálním sítím nic nemá: „Jen se mi zdá ironické, že společnost, která všechny vybízí k tomu, aby byli co nejtransparentnější, sama transparentní není."
Pro hrdiny Karinthyho povídky znamená nízký stupeň odloučení především komunikační výhody: řeší například to, jak rychle lze u samotného Forda zařídit opravu auta. V realitě sociálních sítí se Ford virtuálně ještě o malinko přiblížil, především však tyto nové nástroje komunikace spíše než skutečnou blízkost ustavily nerovnováhu, v níž se může odloučený a mlčenlivý vlastník internetové služby stát majitelem velké části „přátelství" na celé zeměkouli.