Divadelní scéna a především její festivalové výhonky v Česku úspěšně bují. Pozitivním zjištěním je, že stále existuje chuť a energie vytvářet nové věci. Vedle toho ale vyvstává nepříjemná otázka: nehrozí se vzrůstajícím počtem divadelních událostí nebezpečí devalvace?
Divadelní festivalová scéna v Česku bytní (za všechny jmenujme tři nováčky: Divadelní svět Brno, Cirk-UFF v Trutnově, Akcent v Praze). Za vznikem nových festivalů stojí obdivuhodná kreativní energie organizátorů, snaha vydobýt si jistou prestiž i marketingové důvody spojené s místem, kde se festival koná, a možná také praktická snaha vymyslet si projekt, a tím pro sebe získat důstojné uplatnění. „Velké kulturní instituce s celoroční činností si musí najít ,svůj příběh’, který přitáhne pozornost veřejnosti odborné i laické. Pro budování příběhu musíte mít vnitřní vůli, kapacity a musíte pro něj najít koncentrovaný čas a prostor. Většinou z tohoto důvodu divadla pořádají divadelní festivaly, přehlídky či jednotlivé divadelní události," popsal v rozhovoru pro Divadelní noviny festivalově-marketingovou strategii ředitel Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Jiří Šesták.
Festivalové bujení zvyšuje nároky na budget, který se do festivalů každoročně rozpouští, je ho nutné pořád vybojovávat a obhajovat. Seriózní evaluace je přitom v nedohlednu, vlastně se o ní už skoro ani vážně nemluví. Zavedené akce s historií se přesouvají do skupiny „rodinné stříbro" a stávají se tak trochu nedotknutelnými. Hlavní je teď mít a být, uchovat status quo, jak o tom píše také Martin Bernátek v kritickém článku o brněnské scéně na této stránce A2. Na ucelené vize tu nikdo moc nedá.
Chvála spojení
Jak maximalizovat efekt festivalu a zmnožit diváky? Jednou z odpovědí je: Spojovat se. Z festivalů Za dveřmi a Nultý bod se letos v letní Praze stala akce jediná, Za dveřmi je Nultý bod. V Brně si pořadatelé Divadelního světa náramně pochvalovali, že se festival koná současně s Autosalonem a přehlídkou ohňostrůjství Ignis Brunensis. „Využijeme tak velké koncentrace návštěvníků, kteří za běžných okolností do Brna nejezdí," vysvětloval Mladé frontě DNES ředitel pořádající společnosti SNIP&CO Jiří Morávek a těšil se, že na zmíněné tři akce do Brna dorazí přes milion diváků. To je pěkné rozproudění cestovního ruchu.
Protože se grantová řízení stále táhnou do začátku roku, větší akce více závislé na dotacích se přesouvají na léto a podzimní sezonu, aby měly možnost vzít při přípravě reálný rozpočet alespoň částečně do hry. Chuť objet všechny zajímavější festivaly se od léta až do listopadu stává zaměstnáním na plný úvazek. Ale to asi řeší jen profesionálové. Běžný divák takové potíže nemá, vybere si podle místa bydliště, zájmu, vkusu a estetických preferencí. O to důležitější ale je, aby měly festivaly čitelnou tvář a také téma (i o tom hovoří Vladimír Hulec na s. 14).
Co vykvétá z bahýnka
Právě na festivaly, které se konají v drtivé většině každoročně, se soustředí významnější hostování. V průběhu roku do běžného divadelního provozu přijede slavnější zahraniční host sporadicky. Festivaly se ale předhánějí, jaké jméno budou mít na programu – zatímco při sestavování běžné sezony nevadí průměrné a podprůměrné úlovky. Ptala jsem se náhodně divadelníků, co si o tom myslí. Někdo se domnívá, že se domácí divadelní kultura festivalizuje, jiní rovnou tvrdí, že je přefestivalizováno. Výběr je velký. Evidujeme. Musíme ale i hodnotit. Věřit ve vlastní důležitost a v právo na podporu nestačí.