Komiksový agent v Usirových službách

Egyptský kluk Ratep by si nepřál nic jiného, než aby mu vrstevníci už konečně dali pokoj a neposmívali se mu, že pochází z rodiny neurozeného rolníka. Zdrceného a rozezleného, o samotě plačícího chlapce si ale vyhlédne démon a bůh Sutech, který jeho prostřednictvím získá ztracenou sílu, jež mu byla dříve odejmuta božským bratrem Usirem. A právě v Usirových službách musí nyní od smrtelnosti osvobozený, nesmrtelností ztrestaný Ratep navěky napravovat své mladické selhání, jež přivedlo ďábelské zlo zpět do našeho světa.

Debutový komiks Egypťan Markéty Smolíkové Kubátové právem způsobil na české komiksové scéně pozdvižení. Nestává se zrovna často, aby se neznámá, tradiční časopiseckofanzinovou subkulturní líhní nepoznamenaná autorka představila takto zdařilou prvotinou, navíc publikovanou u prestižního nakladatelství, jež se jinak komiksu věnuje jen okrajově. Přičtemeli k tomu ještě v českém kontextu stále neobvyklý rozsah knihy, čítající více než 250 stran, není třeba o pozici tuzemského komiksového objevu roku 2010 dlouho přemítat.

Akční jako lov ibisů

Černobílá kresba, jíž je celý Egypťan vyveden, hned při prvním letmém prohlédnutí překvapí profesionalitou a řemeslnou vyspělostí. Nezapře se v ní autorčina bohatá zkušenost s animací: tu potvrzuje jak pevná a vykreslená ruka, které se daří držet jednotný a dobře rozpoznatelný styl napříč všemi povídkami, zasazovanými do nejrůznějších časových údobí i regionů (Sutechova „ozubená stopa“ se proplétá všemi Egypťanovými protivníky), tak i leckdy působivě dynamické komponování „němých“, k filmovému střihu odkazujících scén – za zvláštní zmínku stojí výjimečně povedený lov ibisů a divokých hus či hned úvodní scéna Ratepova útěku před potupou.

Fanoušek komiksové umělecké formy snadno rozpozná některé autorčiny inspirační vlivy, na mysl okamžitě přijde jak Mignolův Hellboy (ten kromě vizuality pravděpodobně zapůsobil i jako příběhový vzor), tak Millerovo Sin City, domácí pamětník pak minimálně u některých panelů povídky Minotaurus zavzpomíná na zlaté časy Komety, v níž na pokračování vycházel i seriál O bozích a lidech autorského dua Švancar – Gemrot. V porovnání s jinými komiksovými objevy posledních let zde ale o epigonství nelze ani uvažovat, na to je výtvarný styl Egypťana v nejlepším slova smyslu příliš svébytný a originální.

Občas by bylo lze vznést drobné připomínky k anatomii postav, někdy se snad ne úplně podařilo zobrazení mimiky a u jiných panelů by snaha o dešifrování logiky zakresleného stínování způsobila jen bolesti hlavy. Všechny tyto detaily ale při konfrontaci s celkem Egypťana ztrácejí na důležitosti, jako jediná výraznější výtka k výtvarnému provedení tak přetrvává nešťastné využití nevhodného fontu. Umrtveně strojové typy celému komiksu zcela zbytečně ubírají na působivosti, o mnoho lepší by byl důsledný ruční lettering.

Přehnaně drahý kabátek

Luxusní vyvedení v pevné vazbě s elegantním přebalem, kterého se Egypťanovi v Argu dostalo, může potenciálního čtenáře před knihkupeckým pultem snad trochu zmást. Ratepovská vyprávění Markéty Smolíkové Kubátové mají mnohem blíže ke klasickému mainstreamovému komiksu superhrdinského střihu než k umělecky a vypravěčsky náročnějším graphic novels posledních dvou či tří dekád. Jednotlivé povídky Egypťana provádějí nesmrtelného hrdinu nejrůznějšími prostředími, více než knižní forma by jim ale slušelo průběžné, v čase rozložené publikování sešitové. Vyprávěcí stereotypy, na které jsou pravidelní čtenáři paranormálního vyšetřovatele či některého z „manů“ tak zvyklí, totiž takto v souborné knižní podobě působí trochu neohrabaně. Závěrečné otevřené příběhové nakročení do neznáma by také vyznělo mnohem příhodněji, pokud bychom se mohli utěšovat vidinou brzy dostupného rozuzlení.

Nutno ale v této souvislosti připustit, že byloli vydání knižního Egypťana určitým ekonomickým riskem, rovnala by se snaha o publikování sešitové časopisecké řady téměř jistě nakladatelskému suicidiu. Nezbývá nám tak než jen potichu a pokorně doufat, že jsme se v závěrečné povídce Čaroděj, kdesi uprostřed ponurých ruin v hloubi Německa 19. století, se staroegyptským agentem Ratepem nepotkali naposledy.

Autor je bohemista.