Ve svém novém díle se bratři Coenové spouštějí do hollywoodského žánrového filmu. Western s názvem Opravdová kuráž lze chápat jako jejich promyšlenou výpravu do Divokého západu showbusinessu.
Po lehce osobním výletu časem do doby svého dětství ve státě Minnesota ve filmu Seriózní muž (A Serious Man, 2010) se Joel a Ethan Coenové v úctyhodně rychlém tempu vrátili ne zcela seriózním westernem Opravdová kuráž na méně osobní půdu Divokého západu konce 19. století ve státech Arkansas a Kalifornie. Stejně jako se hlavní postavy filmu vydávají na nebezpečnou jízdu do indiánské rezervace po stopách vraha, pustili se i Coenové otevřeně do rezervace zhruba vymezené Sunset a St. Monica Boulevardem. Opravdová kuráž, vyprávějící o čtrnáctileté Mattii (Hailee Steinfeldová) a její výpravě po boku nájemného lovce zločinců Roostera Cogburna (Jeff Bridges) a texaského rangera LaBeoufa (Matt Damon) za účelem pomstít zavražděného otce, je nejhollywoodštější snímek jejich kariéry, jenž jim zároveň zpětně umožňuje upevnit pozici „nezávislých“.
Ve studiovém stylu
Bratři Coenové se suverénně a dlouhodobě pohybují po americké filmové scéně pod marketingovou značkou „nezávislí filmaři“. Adaptací knihy Charlese Portise Opravdová kuráž, jež poprvé vyšla v roce 1968 a rok nato ji zfilmoval režisér Henry Hathaway v hlavní roli s Johnem Waynem, otevřeně hrají na jakýsi přechod do hlavního proudu. Bratři se zajímavě – pro způsob, jakým vědomě budují svůj vlastní mediální obraz „nezávislých“ – rozpovídali pro deník The Guardian: hovořili o tom, jak se „zčistajasna“ stali součástí amerického filmového mainstreamu včetně oscarových ceremonií a kamarádění s Mattem Damonem. Coenové jsou tedy metaforičtí osidlovatelé Divokého západu showbusinessu.
Ve „studiovém“ stylu se odehrála už samotná zakázka, jíž se Coenové, kteří se nabízeli jako ideální kandidáti na zfilmování Portisovy novely, k filmu dostali. Před třemi lety totiž úspěšně zpracovali knihu Tahle země není pro starý (No Country for Old Men, 2007) od Cormaka McCarthyho, autora, který má s Portisem mnoho společného. Portisovu látku dostali pod podmínkou, že film stihnou dokončit do Vánoc. Snímek by se tak vešel nejen do atraktivního distribučního okna, ale byl by dostatek času vydobýt mu co nejlepší pozici pro únorové udílení Oscarů. Dodržení časového plánu se zatím bohatě vyplácí. Opravdová kuráž patří s deseti nominacemi k favoritům letošních Oscarů.
Snímek si také velmi pohodlně hoví v historii a folkloru amerického filmového průmyslu. Pokud vyhraje v kategorii nejlepší mužský herecký výkon, bude se opakovat historie z roku 1969, kdy ve stejné kategorii zvítězil Wayne – což v jeho případě znamenalo prvního a jediného Oscara. Ani volba žánru už nemohla být hollywoodštější. Přestože western aktuálně živoří na úbytě, historicky se jedná o vlajkonoše hollywoodských žánrů. A k tomu všemu Coenové vhodně zapadají do současné dominantní strategie filmových studií, která naplno pochopila reálnou hodnotu svých filmoték. Na co vymýšlet nové, drahé náměty, když ty už vyzkoušené, s patřičným rodokmenem a zabudovaným publikem fungují.
Pocta i parodie
Verze Coenových ale není remakem původního snímku. Snaží se dodat ději vlastní rukopis. Přestože režiséři krotí svůj proslulý černý humor a sklon k subverzivní komice, pro jejichž uplatnění jim novela nabízí dost příležitostí, je jejich pojetí v mnohém věrnější knižní předloze.
Stejně jako Portisova kniha je film v jejich podání poctou westernu i jeho parodií zároveň. Puritánská nekompromisní dívka coby hrdinka, která si jde za svým, cituje Bibli a má jasno v tom, co je správné a co nikoliv, kontrastuje s vžitou představou figur Divokého západu. Podobně s ní kontrastují – nebo ji přehánějí – parádivý texaský ranger LaBoeuf a bezskrupulózní alkoholik se znepokojivou zálibou v zabíjení Cogburn. Obraz Divokého západu boří i řada ironických momentů, z nichž některé – jako umlčení věšeného indiána – se ve filmu mihnou téměř mimochodem. Jiné, například frajerské soutěžení o přesnější mušku mezi LaBoeufem a Cogburnem nebo rytířský souboj na otevřené planině, jsou sarkastické naplno.
V porovnání s verzí z roku 1969, kdy na sebe veškerou pozornost strhával Wayne (pokračování filmu z roku 1975 se už přímo jmenovalo Rooster Cogburn), klade Opravdová kuráž bratří Coenů více důrazu, podobně jako kniha, na dívčí hrdinku. Příběh je vyprávěný v retrospektivě stárnoucí Mettie, která vzpomíná na zimu roku 1873, jež ji, v několikerém smyslu, poznamenala na celý život. Coenům se podařilo přenést do filmu i něco z hrdinčiny nostalgie, nenaplněné touhy a smutného, byť smířeného povzdechu nad nezadržitelným plynutím času. Podíl na takovém rozložení pozornosti má herecký výkon představitele hlavního hrdiny, Jeffa Bridgese. Zatímco Wayne hrál více svou vlastní hvězdnou personu, Bridges, jehož kariéra prošla v posledních letech neuvěřitelným oživením, hraje fiktivní postavu.
Hadí hnízdo
Výprava se tak podobá spíše výletu Dorotky nebo Alenky do jiných světů. I Mettie se koneckonců poté, co se zdá, že dosáhla svého cíle, propadne do „nory“, kde jí hrozí nebezpečí mnohem větší než nahoře na zemi. Coenové v zásadní scéně ke konci filmu, kdy hrdinka spadne do skalní průrvy, umně a opakovaně ruší divácké očekávání. Tam, kde by měla být záchrana, je nebezpečí, tam, kde by měl být strach, je odvaha, jež se obratem ukáže být cestou do záhuby. Uprostřed probuzeného, téměř biblického hadího hnízda se tak naplní varování Mettiina právníka z úvodu, že ji jednou její tvrdohlavost přijde draho. A draho ji skutečně přijde. Způsobem, který si na začátku nedokázala ani představit. A způsobem, jenž je adekvátní její „nekřesťanské“ touze po pomstě.
Jak se film i Mettiino vyprávění blíží ke konci, stávají se čím dál tím surrealističtější a jakoby mimo čas a konkrétní prostor. Sekvence, v níž Rooster veze Mettii nocí na koni, je téměř snověhalucinační. Nebe se zdá neuvěřitelně nízko a krajina Divokého západu, která je pro western určující a jež do té doby hrála stejnou funkci jako v kterémkoliv jiném klasickém westernu, se promění k nepoznání. V centru pozornosti je pocit, nikoliv akce. Režijně tak Coenové přepnou z jednoho žánru do druhého. Western se prolne do fantastické pohádky o dívce a jejím zachránci. A Coenům se podaří procválat bez většího šrámu „nebezpečnou“ krajinou Hollywoodu.
Autorka je doktorandka na University of East Anglia.
Opravdová kuráž (True Grit). USA, 2010, 110 minut. Režie a scénář Joel Coen a Ethan Coen, hudba Carter Burwell, kamera Roger Deakins, hrají Jeff Bridges, Hailee Steinfeldová, Matt Damon, Josh Brolin, Barry Pepper ad. Premiéra v ČR 17. 2. 2011.