Životopisnou studii o Ervínu Špindlerovi (1843–1918), jenž pro Bedřicha Smetanu přeložil a upravil libreta k operám Dalibor a Libuše, publikovala v Dějinách a současnosti č. 4/2011 Nina Milotová. Autor německy psaných libret, o generaci starší Josef Wenzig (1807–1876), byl Špindlerovým učitelem na vyšší reálce v Praze.
Slov uznání originálnímu nastudování Věci Makropulos Karla Čapka ve Stavovském divadle (režie Robert Wilson) se dostalo i od Společnosti bratří Čapků: viz příspěvky v jubilejním 100. čísle Zpráv Společnosti bratří Čapků (březen 2011).
Skupinovou fotografii z 10. prosince 1930 zachycující hosty majitelů pražské Müllerovy vily, architekta Adolfa Loose, baronku Sidonii Nádhernou, esejistu Karla Krause, spisovatele Jaromíra Johna, vl. jm. Bohumila Markalouse, kunsthistorika Antonína Matějčka, básníka Josefa Svatopluka Machara, hostitelský pár a čtyři další osoby fejetonisticky popsal Josef Bílek v Literárních novinách č. 12/2011.
Pražské Národní divadlo na svých webových stránkách (Archiv) připomnělo letošní 106. výročí narození literárního kritika Václava Černého (1905–1987). V Národním divadle Černý přednášel 17. 6. 1945 na Matiné na paměť padlých spisovatelů a 11. 11. 1945 na Matiné Paula Valéryho.
Na mizernou úroveň mluvené řeči na pražských jevištích a v médiích si postěžovala – s odkazy na knihu Pavla Eisnera Chrám i tvrz (1946) – Olga Hostovská v článku Utrpení staré Wertherové v Divadelních novinách č. 6/2011.
O Terezínu, kde „došlo k mixu židovského a českého humoru“, si s Ruth Bondyovou, autorkou právě vycházející knihy Potulné kořeny (Nakladatelství Franze Kafky 2010), povídal v Lidových novinách 30. 3. 2011 Jáchym Topol.
„Přes všechny nedostatky je filmové Odcházení živá a zajímavá součást díla Václava Havla,“ prohlásil aktuálně v rozhovoru pro Respekt č. 13/2011 překladatel Paul Wilson.
Jak oznámila frankfurtská nakladatelsko-distribuční firma Zweitausendeins, k jejím prodejně nejúpěšnějším titulům patří fotografická publikace Josefa Koudelky Prag ’68.
Dodatečné poděkování si podle Z. K. Slabého v Uni č. 4/2011 zaslouží britská rocková zpěvačka Julie Driscollová, která v roce 1969 složila a na desku nazpívala píseň-výkřik zardoušené svobody Czechoslovakia.