Ekologická problematika je nedílnou součástí čínských sdělovacích prostředků. Nevalné kvalitě čínských podzemních vod se věnuje článek v Pekingském deníku z 10. května. „Stav čínských podzemních vod není příliš optimistický,“ začíná text poměrně zhurta, vycházeje z výsledků vládního sledování kvality vody v dvou stovkách měst, na skoro pěti tisících různých míst, a to aktuálně za rok 2011. Pětiúrovňová stupnice, podle níž se v tomto výzkumu voda posuzuje, má tři úrovně pro vodu dobrou nebo ucházející a dvě pro vodu špatnou – doslova voda slabé kvality a voda extrémně slabé kvality. Do těchto dvou kategorii spadá bohužel 55 procent sledovaných míst, voda výborné kvality se nachází jenom na 11 procentech. Oproti předešlému období se ve dvou třetinách případů prakticky nic nezměnilo. Ve zbylé třetině vzorků došlo jak ke zlepšení, například v provinciích S’čchuan, Vnitřní Mongolsko, Tibet, Kuej-čou, tak ke zhoršení, například v provincii Kan-su, Čching-haj, Če-ťiang, a dalších.
Mezinárodně žhavějšímu případu, tedy situaci v Jihočínském moři, kde proti sobě, jak známo, stojí čínské a filipínské lodě, se věnují všechna média, a nejenom čínská. I v českém tisku se vyskytla mimo jiné informace o čínské televizní moderátorce, která ve vysílání vypustila větu, že Filipíny jsou nedílnou součástí Číny, za což se musela – jakožto za přeřeknutí – omluvit. V článku z 10. května Pekingský deník zveřejňuje názory čínského odborníka na vojenství Daj Sü, prezentované na tiskové konferenci. Nejen odpovědi, ale i formulace otázek stojí za trochu pozornosti. „Vztahy s Japonskem, Vietnamem a Filipínami jsou poslední rok vyostřené a dělají dojem koncentrovaného nebezpečí. Proč v době, kdy Čína je čím dál bohatší a mocnější, ji tyto státy provokují? Jaká je za tím záhada?“ zní první otázka. V odpovědi se dočteme, že tajemnou silou hýbající tímto děním jsou USA, které upínají svou strategickou pozornost na Východ a zaměřují ji proti Číně. „Zatímco Američané stále přemýšlejí o čínské hrozbě, hlavní hrozbou pro globální svět jsou ve skutečnosti právě Američané.“ Toho, kdo si čas od času nějaké čínské noviny přečte, nepřekvapí, když se na konci článku dozví, že Čína se nebojí války na jižním moři, ale že válka pro ni není cílem. „Je na čase změnit úhel pohledu. Tento problém není problémem na jižním moři ani diplomatickým problémem, je to čistě otázka domácí politiky.“
Kuej-čouská rubrika deníku Žen-min ž’- pao otiskla 14. května článek týkající se oslav svátku matek ve stylu, na který jsme u nás už pozapomněli. Báseň Matka, napsaná k dané příležitosti jedním z místních funkcionářů, příhodně přirovnává Komunistickou stranu Číny k matce. Při setkání místní stranické buňky v okrese Wej-ning rozšířila a objasnila poselství jedenáctého provinciálního Národního shromáždění Strany dvěma stům posluchačů. „Matka poskytuje dětem všechno, stejně tak Strana ozařuje svou milující láskou náš růst,“ řekl jeden účastník novinářům. „Při poslechu básně pana Jü jsem najednou pochopil, pod jakou vlajkou budeme pochodovat dále, jakou cestou půjdeme. Video, které nám ze zasedání pouštěli, už tak velmi živoucí, jsme mohli díky performanci pana Jü prožít do hloubky.“ A báseň? „Od počátku světa/ Strana získává srdce lidu/ Potomkové, navždy pamatujte!/ Při pití myslete na ty, kdo hloubili studny.“ Za praktický dárek ke Dni matek by se dalo považovat vyčíslení úspěchů, kterých bylo na místní úrovni dosaženo, stejně jako příslib dalšího pokroku. Některé úspěchy se přímo týkaly péče o ženy. „Pokračuje rekonstrukce městské nemocnice, gynekologické oddělení zlepšuje léčbu i diagnostiku, máme jednu novou sanitku. Zavedli jsme možnost lékařské konzultace na dálku, což zlepšuje vyhlídky u složitějších a méně častých diagnóz.“
Další článek z rubriky Potraviny se zlepšování života žen dotýká jen zprostředkovaně a pojednává o jídle, které ovlivňuje sexuální potenci mužů. „Nepřítel číslo jedna: tučné maso. Pokud budou vaše cévy zaneseny tukem, váš malý brácha nebude zásoben krví a těžko dojdete na vrchol!“ Fotografický doprovod článku sadisticky ukazuje talíř se smaženým prorostlým masíčkem. Místo tučného masa se doporučuje konzumace ústřic, „jídlo milenců“, které i podle vědeckých poznatků pomáhají „malému bráchovi“ plnit kýžené funkce. Prostou reprodukcí se ohání varování před sójou a sójovými boby. Jejich zvýšená konzumace má negativní vliv na tvoření spermií. Vedle vědy se informace opírají i o jiné zdroje – na konci textu najdeme odkaz na rozšiřující četbu: kánon Žlutého císaře, legendárního zakladatele čínské medicíny.
Citace ze zahraničních médií se v čínském tisku, s malou nadsázkou řečeno, používají ve třech funkcích: 1) víceméně apolitické informace týkající se například zdraví, cestování, sportu apod.; 2) citace snažící se ukázat předpojatost západního světa a posílit stihomam čínského publika; 3) citace dokládající respekt či strach západního světa před Čínou, zejména její ekonomickou a politickou mocí. Příkladem třetího modelu je článek vybraný z rubriky „zahraniční média“ na stránkách agentury Nová Čína. Už jeho nadpis je ilustrativní: Agentura Fitch Ratings se domnívá, že čínská ekonomika nemůže padnout. Asie má dle poznatků této agentury předpoklady lépe čelit důsledkům svízelné situace evropské ekonomiky než ostatní části světa. „Asijské ekonomiky jsou spíše závislé na domácnostech, spotřebitelích, nikoli na bankách. Asijské a evropské banky mají jenom omezený kontakt,“ cituje Nová Čína An-te-lu Kche-chunga (tj. Andrewa Colquhouna) z Fitch Ratings.