Na stránkách zpravodajské agentury Nová Čína (Sinchua) se 22. února objevil článek o měřítcích posuzování nové čínské elity „bílých límečků“ (bajling). Podmínkou náležitosti k vrstvě bajling jsou například měsíční plat nad dvacet tisíc jüanů, pravidelná péče o vlastní zdraví, včetně sportování, vlastnictví minimálně dvoupokojového bytu, auto v ceně nad 150 tisíc jüanů, náplň práce neomezující se na kancelář, dostatek volného času a vytříbený způsob jeho trávení. Zejména platové kritérium se však stalo předmětem pochyb. „Kdo tedy vlastně patří mezi bílé límečky?“ ptá se v reakci na výsledky výzkumu Siao Chu, která pracuje jako letuška u jedné z čínských leteckých společností, a je tak považována za představitelku bajling, ač její plat uvedené výše nedosahuje. Ankety, které se rozběhly na základě zveřejněných údajů, poukazují na předvídatelný fakt, že bohatí mladí Číňané si sice mohou dovolit nejluxusnější materiální statky, ale nemají třeba ani čas se přes den najíst, natož najít partnera, založit rodinu a vychovávat dítě. „V porovnání s lidmi žijícími tradičním venkovským stylem života jsou bajlingové ztrhanější, vystresovaní a ani jejich pocit jistoty se nedá s venkovskými zemědělci srovnat,“ praví se v článku.
Pekingský deník (stejně jako mnoho dalších zpravodajských portálů) převzal z Čchungčchingských ranních novin příběh třináctiletého sirotka, školáka, který si chce vydělat na operaci přečnívajícího prstu na ruce sběrem plastových lahví od nápojů a který tím dojal celou Čínu. Ve sběrných surovinách za jednu láhev dostane pět fenů (setina čínského jüanu), přičemž na operaci potřebuje osm tisíc jüanů (v přepočtu cca 25 tisíc korun). „Po skončení vyučování ve čtyři odpoledne vidíme na ulici před jednou z čchungčchinských základních škol chlapce, který s batohem na zádech jako by něco hledal. Tu a tam se sehne a něco sebere. Aby shromáždil částku, o kterou se mu jedná, bude se takhle muset ohnout ještě sto šedesát tisíckrát,“ počítají reportéři a dodávají: „Wan Čchenčchen odmítl dřívější nabídku dobrých lidí, že se na jeho operaci složí a peníze mu darují.“ Po smrti obou rodičů se o Čchenčchena starala babička. Pokusila se dát ho do náhradní rodiny, kde by se měl lépe, ale brzy jí byl vrácen, protože se nesnesl s dítětem adoptivní rodiny. Protloukali se spolu všelijak: „Čchenčchen dostal zdarma oběd ve škole, doma mu babička dělala smažená vejce, sama jedla jenom čínské zelí s rýží, to nejlevnější, co mohlo být. Sousedé a známí pomáhali, nosili oblečení, učitel z knihkupectví ho nechal zadarmo studovat knihy a ještě mu pomohl najít psychologa a zapojit se do školní docházky. Když viděl tak houževnatého chlapce, nedalo mu to.“
Singapurský zpravodajský portál Caopaowang informuje o jedinečném výzkumu nanťingských (Nanťing je hlavní město provincie Ťiangsu) vědců z Čínské akademie věd. Ve výzkumu jde mimo jiné o rekonstrukci pravěkého zalesnění Číny. V provincii Vnitřní Mongolsko byl například za spolupráce čínských a amerických archeologů objeven dobře konzervovaný prales starý tři sta milionů let, na němž lze dobře popsat složení prastarého ekosystému. Díky uložení v sopečném prachu (lokalitě se proto přezdívá Rostlinné Pompeje) se zde dochovalo na dvacet druhů pravěkých rostlin, a to na ploše o tisíci čtverečních metrech. Poprvé v historii je možné opřít znalosti této věci o tak komplexní naleziště. K výstupům výzkumu patří i trojrozměrné modelování podoby pralesa, v němž byli nalezeni předkové borovic, kapradin a palem. Podle slov jednoho ze zúčastněných vědců, profesora Wang Ťüna, jde mimo jiné o důkazy diametrálně odlišného vývoje flóry na různých kontinentech.
Jiná zpráva čtenářům sděluje, že pekingští řidiči neuvolňují cestu ani hasičským vozidlům, jak praví titulek článku z téhož dne. „Když hořelo v nudlové restauraci na Tungč’menu, hasičská auta zůstala v dopravní zácpě. Někteří okolní řidiči nejen že se nesnažili uvolnit cestu, dokonce ji neváhali ještě více znemožnit.“ Kauza zvedla obrovskou vlnu zájmu mezi lidmi a byla hojně komentována po zveřejnění videa ukazujícího taxikáře, který záměrně bránil průjezdu hasičů. „Číňané navštěvují tolik let školy, ročně absolvuje tolik lidí univerzity, a nakonec tohle. Není to problém výchovy a vzdělání?“ ptá se jeden z přispěvatelů a připojuje video z Evropy, na kterém taxikář naopak hasiče pouští před sebe. „Od té doby, co se čínská politika otevřela světu, z paměti Číňanů se jaksi vytratilo povědomí o zodpovědnosti za společenské prostředí i přírodní zdroje.“