editorial

Ač se to ještě před několika lety zdálo téměř nemožné, celá naše společnost se začíná dávat názorově do pohybu. Přízrak temné minulosti stalinistických i normalizačních dob sice stále obchází Českou republikou, jeho zkrvavené tělo však ustupuje do pozadí duchovnímu tělu socialistické myšlenky. Ve světle současných politických poměrů jako by tály i ledy v zamrzlých vodách českého básnictví. Aspoň by se tak mohlo zdát s ohledem na dlouho trvající spor o angažovanou poezii. Je tomu skutečně tak? Anebo spíše předbíhá myšlenkový kvas tradičně konzervativní českou literární produkci? Nejen o těchto podnětech pojednávají tematické články nového čísla A2. Otázkou zůstává, není­-li angažovanost zástupným problémem, jímž se nastupující generace básníků bude snažit bičovat starší kolegy. Nic proti tomu, přesto v prezentovaném pojmu angažovanosti zůstává mnoho nevyjasněných otázek. Neodbytně se přitom vkrádá slastná představa, v níž by kultura mohla znovu být stimulující silou sociálních změn. Z neangažovaných materiálů věnujte pozornost zápisníku Ilony Švihlíkové o alternativách současné ekonomiky nebo recenzi Pamětí české levice Miloše Hájka. Galerie vás potěší „časopisem pro lidi se zájmem o informace“ od Viktorie Valocké, v němž najdete mimo jiné první křížovku v historii A2. A nezapomeňte, vycházíme i o prázdninách!