Nebezpečný experiment

Na webu Nadace české architektury se mezi aktualitami objevila stručná zpráva: „Správní rada NČA rozhodla na zasedání 2. 5. 2012 ukončit nájemní smlouvu Sdružení 4AM Fórum pro architekturu a média, současnému provozovateli Galerie architektury v Brně, a to k 31. 12. 2012. (…) Volba byla chápána částečně jako experiment. Ten byl s dvouletým odstupem dle většinového mínění správní rady vyhodnocen jako neúspěšný, neboť se míjí s posláním nadace.“ Překvapivé a málo srozumitelné prohlášení, které neříká nic o skutečných důvodech výpovědi. Podrobnější vysvětlení nenabízí ani aktuální vyjádření správní rady Nadace české architektury, kde se uvádí: „Vedle poskytnutých výstavních prostor za korunu ročně podpořila Nadace Sdružení 4AM za rok 2012 částkou 530 tisíc korun. NČA se snaží rozdělovat prostředky tak, aby proporčně pokryly prezentaci různých názorových proudů v architektuře. Podporou 4AM byla dle názoru správní rady podpora zaměřena příliš jednostranně. Rozhodnutí vypovězení nájemní smlouvy je reflexí většinového pohledu správní rady, ne výsledkem vzájemného neporozumění. Jsme přesvědčeni, že aktivity sdružení 4AM mají svoje opodstatnění a publikum, nepřekvapují nás proto odmítavé postoje části odborné veřejnosti. Stejně tak existují i reakce hodnotící rozhodnutí pozitivně.“

Z Parnasu do Benátek

V roce 2010 zvolila Nadace na základě výběrového řízení Sdružení 4AM za nového provozovatele brněnské Galerie architektury, tou dobou již půl roku zavřené. Sdružení vyhrálo s projektem, který sliboval vybudování experimentální a vzdělávací platformy pro současnou architekturu, která v Česku chybí. Cílem bylo propojit u nás úzce chápaný obor s novými médii a dalšími oblastmi umění. Iniciátoři se nechtěli vyhýbat ani politickým tématům nebo reakcím na aktuální dění související s rozvojem města.

Nakolik se dá z dosavadního krátkého obnoveného fungování galerie usuzovat, ambiciózní plán se 4AM dařilo naplňovat, a to i díky specifickému charakteru sdružení. Jeho členy svedl poprvé dohromady protest proti budování podzemních garáží pod Zelným trhem v Brně. Úspěšná petiční akce Parnas, která zamezila výstavbě parkoviště pod historickým náměstím, byla impulsem pro vznik široké platformy, čítající asi dvacet lidí různého zaměření. Fórum sdružuje architekty, umělce, designéry, teoretiky i ty, kteří se věnují převážně filmu, hudbě nebo audiovizuálnímu umění. Brněnská galerie architektury tak během půl druhého roku existence dokázala skomírající instituci proměnit v živé místo. Vedle uvedení řady autorských výstav, workshopů, přednášek a diskusí, pořádaných často ve spolupráci se zahraničními institucemi (např. Forum experimentelle architektur Vídeň, KÉK Budapešť, Rese Arch Bratislava nebo Zeppelin Association Bucharest), otevřeli noví provozovatelé v prostorách galerie knihovnu s čítárnou (Kabinet 4AM) a mediatéku (MediaLab).

Od počátku svými akcemi expandovali také mimo galerii do veřejného prostoru, kde se přirozeně zapojovalo i širší publikum – například v rámci projektu Brno hraje na City. Letošní ročník pak nabídl interaktivní hru v brněnských ulicích Objev tvůrce svého města. Úspěchem je rovněž podíl 4AM na instalaci Asking architecture slovenského architekta Jana Perneckého v pavilonu České a Slovenské republiky na letošním Bienále architektury v Benátkách.

Menšinově jen na vlastní triko

Paradoxně, čím více se dařilo naplňovat vytyčený program, tím více rostla nervozita v dosud poklidné Nadaci české architektury. Jak ve zprávě o stavu Nadace z letošního ledna píší architekti Tomáš Bezpalec, Martin Peterka a Jan Vrana: „Po letech bezkonfliktního fungování se během posledního roku projevily v orgánech Nadace poněkud odlišné názory na některá podstatná témata. Hlavním předmětem rozporů se stala činnost Sdružení 4AM. Sdružení se svým zaměřením poněkud vymyká dosavadnímu pojetí prezentace architektury v nadačních galeriích…“ Dále jsou v textu zmíněny už jen neshody Sdružení s pobočkou Kanceláře České komory architektů, dalším nájemcem domu ve Starobrněnské, a s památkáři kvůli nepovoleným nápisům na fasádě.

O tom, jak by se měly profilovat „nadační galerie“ – vedle té brněnské je to ještě pražská Galerie Jaroslava Fragnera –, se více dozvídáme od Petra Pelčáka, brněnského architekta a místopředsedy spolku Obecní dům Brno, který v galerii rovněž pořádal výstavy. Ten v odpovědi na dotaz, jak vnímá současnou situaci kolem 4AM, uvádí: „Program galerie se pod vedením 4AM hodně vzdálil jejímu původnímu smyslu, to znamená být regionálním výstavním prostorem pro prezentaci a reprezentaci architektury.“ Kámen úrazu bude nejspíš v samotném pojmu reprezentace. K tomu, jak si lze takovou vhodnou reprezentaci představit, nás Pelčák navádí, když pokračuje: „Brněnská Galerie architektury je vlastnictvím českých (zde tedy spíše moravských) architektek a architektů (do správní rady Nadace nominují své zástupce všechny architektonické spolky). Rozejde-li se způsob provozování galerie s představami architektonické obce, které jsou jako každá většina či průměr konvenční, jsou tyto představy zklamány. Výpověď 4AM mám za přirozený důsledek takového stavu věci. Nevím, zda je jeho příčinou mládí, a tedy nezkušenost galeristy či jeho umanutost sebou samým, tedy svým viděním světa, projevující se neochotou přijmout nebo se dělit i o jiný způsob pohledu.“ Galerie založené na menšinovém vidění světa podle Pelčáka k evropské moderní kultuře patří, mají však být provozovány soukromě „na vlastní triko“.

Architektura bez diskuse

Pokud si architektonická obec prostřednictvím Nadace přála najít někoho, kdo naplní vizi o konvenční galerii architektury, kde návštěvník kromě obvyklých skic, plánů, fotografií a modelů nenarazí na nic, co by jej mohlo překvapit nebo znepokojit, pak je ovšem nepochopitelné, proč byl zvolen právě projekt 4AM, který se od počátku nesl v opačném duchu – snažil se oprostit od jednotvárné definice architektury a dát prostor neortodoxnímu uvažování o podobě města. Jenže právě tento přístup měl být důvodem, proč volba padla na 4AM. Ostatně, ředitelka Nadace Marie Krátká komentovala výsledek konkursu slovy: „Od týmu očekáváme, že nabídne alternativní způsoby k dosud suché prezentaci architektury.“

Co konkrétně Nadaci na programu galerie vadilo a co přesně se skrývá za výtkou o jednostrannosti a výhradami typu „moc konceptu, málo architektury“, se dosud nedozvěděli ani samotní členové 4AM, kteří ve svém prohlášení mimo jiné uvádějí: „V polovině května nám bylo dvěma členy správní rady Radkem Kolaříkem a Jakubem Fišerem oznámeno, že správní rada NČA odhlasovala v poměru 4 : 2 ukončení naší činnosti. Vzhledem k neformálnímu charakteru setkání a nejednoznačnosti vyjádření obou členů správní rady jsme se dohodli na dalším společném jednání, kde nám měly být sděleny konkrétní důvody výpovědi. Po několikerém neúspěšném nabídnutí možných termínů setkání nám bylo telefonicky sděleno, že Nadace již s žádnou další schůzkou se 4AM nepočítá.“

Z postoje správní rady Nadace tedy vyplývá jasně jen to, že nemá ráda experimenty. Přitom se však nedá říct, že by sama neexperimentovala – přinejmenším s tvůrčím potenciálem 4AM a spolupracujících institucí a osobností. Výpověď není dobrou vizitkou Nadace ani části architektonické obce, a to především vzhledem k pominutí jakékoli diskuse, která by byla v tomto případě více než na místě. Dobrou zprávou je, že se 4AM poohlížejí po novém prostoru.