Gangsta rap má svoji historii, na mutujícím žánrovém poli poslední doby však zaujímá pozici překvapivého objevu. Estetika vzešlá z dědictví undergroundového rapu, živená kodeinovým sirupem a nesená obskurním zvukem mixtapů, získává v době internetového sdílení globální dopad. Je tedy budoucností hip hopu špinavý zvuk, anebo naopak další komercializace dosud autonomních scén?
Legenda newyorské rapové scény Nas, a také autor jedné z nejvýznamnějších skladeb její sebeidentifikace Ny State of Mind, má ve skladbě The Don na nejnovější desce Life is Good z letošního léta tento rým: „Nepotácím se: žádný kodein, promethazin.“ V tomto zdánlivě nevinném fragmentu komentuje proces mísení lokálních subžánrů hip hopu napříč Spojenými státy, který se nevyhnul ani newyorské scéně. Jakmile se téměř veškerý hudební život přesunul na internetovou síť, narušily se také hranice, jež si autonomní scény vytyčily. Většina článků komentujících tvorbu legend jižanského rapu, jakými jsou DJ Screw, Triple Six Mafia nebo Ze Ro, se neobejde bez zmínky o místní nejoblíbenější droze, kodeinovém sirupu (slangově purrple drank, sizzurp). A právě hip hop této provenience začíná hrát čím dál důležitější roli u nastupující generace rapperů a producentů.
Nasova slova jsou proto také kritikou nastupující hvězdy A$AP Rockyho, u něhož můžeme zmínky o tekutině růžové barvy nalézt téměř v každé skladbě. On a jeho klan A$AP Mob pocházejí z New Yorku, konkrétně Harlemu, tedy metropole, v níž pokládal Gil Scott-Heron v sedmdesátých letech základy žánru. Silná tradice se pro mnohé MCs stala zároveň prokletím, s nímž bylo třeba se vypořádat. V momentě, kdy třiadvacetiletý A$AP Rocky a jeho kolegové začali vstřebávat vlivy všech lokálních scén, kouzlo pominulo a jejich eklektický styl si podmanil Spojené státy i celý svět.
Chopped and screwed
Začátek tohoto „jižanského“ příběhu je však třeba hledat jinde. Zkraje devadesátých let, přibližně ve stejnou dobu, kdy Dr. Dre, Ice Cube a Easy E aka Niggas with Attitudes začínají v Los Angeles utvářet to, co se bude později nazývat gangsta rap, vzniká v Memphisu ve státě Tennessee jejich ještě radikálnější souputník. Rapper Juicy J a producent DJ Paul začínají nahrávat první singly a mixtapy pod hlavičkou Three 6 Mafia. Pro své explicitně násilné a dekadentní texty je jejich hudba označena za horrorcore rap. To, co je předznamenáno v textech typu „Jsem na kříži, Lucifere, prosím, vysvoboď mě“, dokresluje také hudba, v níž převládají výrazné basy, dramatické samply orchestrální hudby a útržky z laciných akčních filmů. Na rozdíl od Niggas with Attitudes nemůžeme v tvorbě Three Six Mafia nalézt žádné přímé politické sdělení. Jižanský crunk, jak byl brzy jejich styl označkován, byl převážně hudbou večírků a drogových raušů.
V polovině devadesátých let se k Three Six Mafia připojila další osobnost jižanské mytologie, a to Robert Earl Davis aka DJ Screw. Davisova obsese vinylovými deskami v kombinaci s hojným užíváním kodeinového sirupu zrodila novou techniku přehrávání skladeb, tzv. chopped and screwed. Extrémní zpomalení přehrávaných desek, které je prolínáno krátkými samply, mělo v posluchači navodit pocit podobný intoxikaci kodeinovou substancí. Změna vnímání evokovaná drogou se tedy napevno otiskla do hudby. Známé rapové hymny zdeformované a zpomalené k nepoznání najednou posluchače znejišťovaly. Představa interpreta, s jehož individualitou se fanoušek může identifikovat prostřednictvím specifického hlasového výrazu, byla radikálně narušena. Hlava, či lépe řečeno tvář skladeb byla oddělena od těla.
V době, kdy byl komerční úspěch amerického hip hopu na vzestupu, tak DJ Screw zbavil rap zásadního prostředku, díky němuž je možné prodat konkrétní produkt. Vybaven pouze improvizovaným studiem, gramofony a kazetovým přehrávačem doslova zaplavil tehdejší Houston mixtapy, jichž údajně za svůj krátký život vytvořil na tisíc. Davis se nikdy nestal osobností celonárodního významu, což zřejmě bylo dáno způsobem, jakým tamější scéna dodnes funguje. Rappeři a producenti projíždějí městy ve svých autech a mixtapy prodávají přímo z jejich kufrů. Velké hudební společnosti tudíž prakticky neměly šanci pohyby na této utajené scéně zachytit, což se ovšem změnilo s nástupem sdílení digitálních nahrávek na internetu. Dnes patří rappeři jako Big Boi, 2 Chainz nebo Ludacris mezi vůbec nejznámější americké interprety.
Duchové zla
Stoupající slávu jižanského rapu v nultých letech 21. století posunul do další fáze nástup witch house, který zcela implicitně odkazoval na mixtapy DJ Screwa a jejich drogově zamlženou atmosféru. Hudební projekty jako Salem nebo gr†llgr†ll začaly chrlit remixy veleúspěšných rapperů tak či onak spojených s původním crunkem a trillem (Gucci Mane, Lil Wayne). Jako v mnoha jiných případech teprve módní vlna witch house vzbudila větší zájem o původní tvorbu DJ Screwa a jižanského rapu vůbec. Salem a další naroubovali na zcizující efekt chopped and screwed emblémy internetového věku, aby tak, ať už záměrně či bezděky, vytvořili novou estetiku, s níž se mohlo identifikovat mladé bělošské publikum.
V momentě, kdy fanoušci začali tušit, že nečekaná obliba witch house pomalu uvadá, musel se odkaz DJ Screwa, Three Six Mafia a dalších vrátit zpět na místo svého původu, aby jej ani ne dvacetiletý producent Muney Jordan aka SpaceGhostPurrp mohl naplnit novým obsahem. Jeho první mixtapy NASA (2010), Blvcklvnd Rvdix 66.6 (1991) (2011) a God of Black (2012) způsobily mezi hiphopovými fanoušky doslova senzaci a odhalily dosud netušenou dimenzi hudebního odvětví v době, kdy se začalo ozývat, že hip hop je mrtvý. Pomalé tempo a halucinogenní podklady střídaly úderné trillové beaty, tichý rap zase sugestivní hlasité refrény. Špinavý zvuk Jordanových mixtapů, v němž kolísala hlasitost jednotlivých skladeb, dováděl fanoušky k šílenství, ale také tvořil podstatnou část jejich nevšedního efektu. V textech šlo především o drogy, sex, násilí, ale také o nemožnost černošské mládeže proniknout mezi společenskou elitu: „Chci lidem ukázat, že Miami nejsou jenom pláže, vodní lyžování a otvírání flašek s chlastem. Lidi tady nic nemají a netolerujou tolik sraček jako v New Yorku. Tady v Miami se nic neděje. Plíží se tu duchové zla.“
The Rise of the Raider Klan
Poté, co tyto podomácku nahrané mixtapy obletěly svět, produkoval SpaceGhostPurrp několik skladeb veleúspěšného mixtapu A$AP Rockyho LiveLoveA$AP (2011) a také Juicymu J z Three Six Mafia. Smlouva s renomovanou společností na sebe nenechala dlouho čekat – newyorský indie label 4AD chtěl vydat syrový materiál prvních amatérských nahrávek. Ještě o něco překvapivější je fakt, že Mundane Jordan s jejich nabídkou souhlasil a dal se do upravování a čištění starších skladeb. Ze spolupráce se zmíněným labelem letos vzešla jeho nejnovější deska Mysterious Phonk: The Chronicels of SpaceGhostPurrp. Přestože drtivá většina skladeb již byla dříve k slyšení, nahrávka se od původních verzí výrazným způsobem liší. Křišťálově čistý zvuk jako by byl původním skladbám stále něco dlužný. Hauntologický ponor mixtapů, v nichž se SpaceGhostPurrp snažil oživit zlatou éru undergroundového rapu raných Three Six Mafia, Wu-Tang Clan a experimentů DJ Screwa, se vytratil a zbyl sice stále originální, ale přece jen obyčejný rap.
Deska Mysterious Phonk může ovšem být pouhým začátkem věcí budoucích. Původní floridská skupinka rapperů a producentů kolem SpaceGhostPurrpa, která si říká Raider Klan, se totiž právě díky internetu začíná rozšiřovat a spřízněné producenty a MCs získává po celém světě. Vnitřní pravidla a nepsaný etický řád gangu tak dostávají zcela nový rozměr díky svému globálnímu dopadu. Ačkoli podobná stylizace není ve světě rapu ničím výjimečným, aktivity kolem vytváření „celosvětového hnutí“ se vyplácí sledovat.