editorial

oranžová koule na obálce, která může být stejně dobře nemastnou neslanou dýní i zapadajícím podzimním sluncem, odpovídá přesně tématu „přirozenosti“ v lidském světě. Jako u jiných konstruovaných obsahů záleží na tom, co do nádoby normálního nalijeme. Přesto se mnohé konzervativní myšlenkové směry hájí často právě tím, co je nám všem společné a co se nedá nijak zpochybnit, a z lidské přirozenosti se tak stává mocná zbraň. V čísle přinášíme jak obecný náhled na tuto problematiku od Matěje Metelce, tak i několik transfokací na konkrétní detaily s tímto tématem související: Tereza Vandrovcová rozebírá komplikovaný vztah „lidských“ a „nelidských“ zvířat, Aleš Svoboda uvažuje o tom, jak s lidskou přirozeností souvisí počítačem generované umění, a esej Jaroslava Fialy a Jiřího Růžičky pojednává o mechanismech neoliberalismu. Z dalších textů si nenechte ujít článek Robina Ujfalušiho o Martinu Lutherovi Kingovi jr., básně Paula Celana a texty z hudební rubriky, ohledávající tvorbu skupiny Nuns a TG Gondarda ze strany tělesnosti, zakoušení bolesti a ztráty. Tímto číslem se také loučíme s redaktorkou Annou Vondřichovou, která se vrací k pedagogické kariéře, ovšem s jejími články a překlady se na stránkách A2 budete setkávat i nadále.