Judith Butler, jedna z nejvýznamnějších filosofek a feministických teoretiček současnosti, jejíž myšlení je hlavním tématem tohoto čísla, se už dávno nezabývá tím, jak si správně hrát na ženy, muže, nebo alespoň na něco mezi, nýbrž tématy daleko pochmurnějšími. Zkoumá mechanismy moci, nestálou hodnotu lidského života či utrpení, které je jeho nutnou součástí. Pokud chcete vědět, jak tato témata souvisí s její předchozí publikační činností, není lepšího začátku než nalistovat rozhovor o její nové „analytice moci“. Další výraznou postavou současného myšlení je anarchistický antropolog David Graeber, jehož esej Práce na hovno, pojednávající o uměle vytvářených pracovních místech, jistě potěší nejen zdravotní sestry, popeláře nebo absolventy humanitních škol, kterým se už zajídá neustálé obviňování z neužitečnosti jejich oborů. Pokud jde o otázku potřebnosti té které profese, je třeba se zaměřit nikoli na spisovatele sci-fi či muzikanty obskurních žánrů, ale na výkonné ředitele firem investujících soukromý kapitál, PR pracovníky, lobbisty, právní poradce a mnohé další „placené posunovače papíru“. Navzdory vážnosti tématu však není ostuda skončit v tuhle roční dobu lyricky a zasnít se společně s Pavlem Bobkem: „Až se stíny spojí/ se sluncem i v nás/ snad přenesou mě na křídlech/ přes nekonečnou hráz/ a právě tehdy přivítám/ své září v pravý čas…“
Příbuzné články
editorial
Oranžová koule na obálce, která může být stejně dobře nemastnou neslanou dýní i zapadajícím podzimním sluncem, odpovídá přesně tématu „přirozenosti“ v lidském světě...
editorial
Insitní nebo naivní umění, art brut, umění outsiderů, umění v surovém stavu – je vlastně jedno, jak to nazveme. Hlavním znakem této tvorby je kromě emocionality, autenticity...
editorial
Jeviště, nebo prázdný prostor? Divadelní inscenace, nebo inscenování reality? Může scénický design ovlivňovat společnost, nebo by měl raději důsledněji pokoušet meze divadla?