„Chceme vidět Obamu a Merkelovou mrtvou!“ Tato věta pochází z jednoho propagandistického videa islámských saláfistů, o kterém informoval deník Die Welt 2. února. „Německo dostane, co si zaslouží, budou vidět usekané hlavy a krev.“ Video trvá tři minuty a řadí se k žánru teroristických bojových písní, tzv. nasheed. Paradoxní je, že je celé nazpíváno srozumitelnou němčinou s arabským přízvukem a obviňuje Němce z namyšlenosti, kvůli které musí očekávat odplatu. Očividné tedy je, že německý národ má videu rozumět. Saláfistická scéna je v Německu, především v Porůří, dost silná. Podle Die Welt mají bezpečnostní experti obavu z „exodu“ německých saláfistů do severní Afriky, především do Egypta. Odtamtud jsou totiž vysíláni na teroristický výcvik do okolních zemí a několik se jich již patřičně proškolených vrátilo do Německa. Z egyptského exilu zasílají extremisté „povzbudivá“ videa svým spoluvěrcům v Německu – o jednom z nich byla řeč i ve zmíněném článku. Experti ještě přesně nevědí, co od saláfistů v Německu mají očekávat. Saláfisté slibují – v narážce na arabské jaro – evropské léto. Nikdo si pod tím prozatím nedovede nic konkrétního představit. Snad proto nazývají experti stupeň současného nebezpečí „abstraktní a vysoký“.
„Kovářova kobyla chodí bosa.“ Tak by se dala shrnout aféra, která se již několik měsíců „točí“ okolo ministryně Annette Schavanové. Paní ministryně totiž údajně z velké části opsala svou doktorskou práci. A paradoxní na celé věci je, že šéfuje resortu vzdělání, který je také přímo zodpovědný za vědu a vysoké školství. Schavanová tedy zapadá do řady německých politiků v čele s dnes již bývalým ministrem obrany Guttenbergem, kteří se sice zdobí doktorským titulem, ale dosáhli jej za prapodivných okolností, tj. podvodem. O novinkách informoval deník Frankfurter Allgemeine Zeitung 3. a 5. února. Schavanová dokončila svou disertaci v roce 1980. Chtělo by se říct, že tehdy možná nebyla tak přísná pravidla. Ale pozor: minulý týden se objevila příručka z její alma mater, univerzity v Düsseldorfu, která naprosto jasně dokládá, že nároky na doktorskou práci byly ohledně citací na stejné úrovni, jako jsou dnes. U citace či parafráze bylo pochopitelně nepřípustné neuvést zdroj. A Schavanová ho důsledně neuváděla. Tento dokument ji zlomil vaz. Pátého února jí rada Pedagogické fakulty odebrala právo titul užívat. Podle všeho bude Annette Schavanová kvůli této kauze vyhozena z úřadu ministryně pro vzdělání a vědu. Nic jiného ani nelze připustit – jak by mohl někdo, kdo opsal vědeckou práci, vykládat doktorandům o odpovědném bádání a ovlivňovat politiku vědy a výzkumu, na které si Německo tak zakládá? Do jaké míry celá záležitost ovlivní kancléřku Merkelovou, je otázkou. Jisté je, že má ve vládě o jednu kamarádku méně.
Německo má poměrně komplikovaný vztah k USA a k jejich kultuře. Velká část politické reprezentace a obyvatel si stále udržuje minimální míru úcty, která pramení z povědomí o USA jakožto „kolébce moderní demokracie“ a také z vděčnosti za poválečnou podporu. Na druhé straně mají Němci s Amerikou problém. Považují se za odpůrce americké zahraniční politiky, amerického individualismu a amerického konzumního života. Jedním z jeho klasických symbolů je pochopitelně McDonald’s. Němci sice tvrdí, že je to kulinářské barbarství, nicméně v SRN má tento řetězec stovky poboček a ty jsou poměrně plné. Zajímavý byl proto „boj o Mekáče“, který se sehrál nedaleko Drážďan – v městečku Nossen, okolo něhož vede velmi frekventovaná dálnice A4. Jak informoval saský deník Sächsische Zeitung 2. února, provozovatelé McDonald’s chtěli na pozemku města postavit restauraci, která by byla určena především řidičům na dálnici A4. Protože by byla ale trochu dále od zmíněné dálnice, chtěli na ni upozornit reklamním stožárem o výšce 45 metrů. A to byl problém. V okolí dálnic totiž lze stavět reklamu maximálně do výšky 20 metrů, protože cokoliv vyššího je považováno za možný zdroj ztráty pozornosti řidičů. Saské ředitelství silnic a dálnic si zamnulo ruce a projekt shodilo ze stolu, protože „předpis je předpis“ a zvláště ten německý. Představitelé Nossenu ovšem viděli především ztrátu možných pracovních míst a příspěvků do městské kasy a začali volat po výjimce. Provozovatelé restaurace samozřejmě nechtěli stavět bez možnosti reklamy na dálnici, protože, „k čemu je restaurace, kterou nikdo neuvidí“. Ruka se vinula k ruce, úřad neodolal a nakonec stavební povolení vydal. Stavět se začne v březnu. McDonald’s si tedy připisuje další vítězství a německý úřední šiml další prohru.