editorial

Konání dobra v sobě může skrývat mnohá úskalí. Některá z nich se snažíme nastínit v čísle, jehož téma jsme nazvali Továrna na dobro: reflektujeme v něm činnost nevládní organizace Člověk v tísni a ohledáváme křehkou hranici mezi pomocí bližním v tísni a prosazováním mocenských zájmů. „Je paradoxní, že máme pravicově orientované organizace, které pracují v sociálních službách a ještě dnes dělají paternalistický model charity,“ komentuje situaci českých nevládek odborník na rozvojovou problematiku Tomáš Tožička. Jan Černý z Člověka v tísni hovoří o sociální práci v souvislosti s kritickou situací v ústeckých Předlicích, jíž se z odlišné perspektivy věnuje i Bob Kuřík, který se mimo jiné ptá, zda dobro může být apolitické. Jako výchozí bod se nabízí obsáhlý esej Ondřeje Slačálka a Lukáše Rychetského. Z dalšího obsahu čísla věnujte pozornost článku Martiny Faltýnové o hotelu Praha, jemuž hrozí zbourání kvůli výnosnému developerskému projektu – architektonicky unikátní stavbu může zachránit jen zápis mezi kulturní památky. A jeden pozitivní tip na závěr: určitě nepřehlédněte text Ondřeje Bělíčka o bounce music. Důležitou součástí této homosexuální odnože rapu je totiž vrtění zadkem, v němž lze spatřovat sjednocující, ba přímo mírotvorný princip. Keep that ass busy!