Jak zviditelnit neviditelné?

Editor knihy Design. Od myšlenky k realizaci, designér Jiří Pelcl si klade za cíl dva úkoly – poodhalit zákulisí designérské profese a zmapovat současný design střední a východní Evropy, neboť oborová literatura se podle něj mnohdy věnuje jen produkci západoevropských zemí. Kniha je určená v podstatě komukoli, kdo se o problematiku zajímá. Představuje design jako složitou kolaborativní platformu, fúzi tvůrčích, technologických a ekonomických aspektů.

Proměna současného designu

Jádrem publikace je šest kapitol (produkty, nábytek, sklo, porcelán, svítidla, technika), za jejichž obsah jsou vedle Pelcla zodpovědní jeho kolegové z východního bloku. Každý z editorů měl za úkol vybrat pět projektů, které v příslušné designérské oblasti považuje za významné, a nechat autory produktů pohovořit o svých motivacích a technologickém procesu. Bohatou obrazovou část Pelcl doplnil o příspěvky dvou britských autorů. Historik designu Jonathan M. Woodham se v úvodu zamýšlí nad rolí současného designu a snaží se odpovědět na otázky týkající se proklamované neviditelnosti východní a střední Evropy v rámci západního diskursu design studies. Závěrečná úvaha designéra Paula Chamberlaina se zabývá pozitivními i negativními důsledky digitálních technologií v současné designérské praxi. Problematiku doplňuje kapitola Abeceda materiálů Lucie Havlové a Tomáše Hendrycha, zakladatelů společnosti Happy materials. V příloze pak najdeme seznam škol, muzeí a životopisy diskutovaných osobností.

Kniha není vyčerpávajícím přehledem obecnější problematiky designu. Nediskutované zůstávají oblasti, jako jsou design grafický či módní, webdesign, motion design a další – designováno je dnes totiž v podstatě všechno, od produktů po myšlenky. Jiří Pelcl se přirozeně, z pozice své profese, soustředil na design produktový. Sympatická je na knize snaha pojednat problematiku výrobků z perspektivy složitého produkčního procesu. Setkáme se s různými ukázkami, od skleniček přes světla, nekonečný záznamník k psaní vzkazů, zahradnický prořezávač až po lůžko intenzivní péče nebo konceptuálně pojatou site specific instalaci. Pestrá paleta přístupů, nápadů a inovací vypovídá mnohé o současných tendencích napříč různými generacemi designérů.

Vedle komentářů k jednotlivým projektům jsou cenné především doprovodné texty analyzující změny, se kterými je design v současnosti konfrontován. Dříve alternativní přístupy jako udržitelnost designu, ekologická a společenská zodpovědnost se vlivem krize postupně dostávají do popředí designérské profese. Proměňuje se hodnotový systém, kult zastarávání nahrazuje trvanlivost produktů, klade se důraz na obnovitelné zdroje a materiály, designéři stále častěji tendují k řemeslným kvalitám a vytváření individuálních limitovaných sérií jakožto alternativě ke konzumní průmyslové nadprodukci. Vlivem digitálních technologií se může do procesu vzniku výrobku zapojit i uživatel, sílí fenomén D.I.Y. a prosumerismu (konzument je zároveň i producentem výrobku, který si dle vlastní potřeby dotváří). Potud je kniha zajímavá a srozumitelná.

Absence sebereflexe

Problematická začíná být v momentě, kdy si položíme otázku, v čem je vlastně přínosem pro východní blok, který se snaží zviditelnit. Velká část z vybraných projektů je totiž původem ze Západu. Čtenářsky matoucí může být i absence informací o národnostech prezentovaných osobností. Jejich krátká curricula vitae si musíme dohledat v příloze, což je velmi nepohodlné. Může za tím být i záměr vyhnout se diskusi nad tím, proč je zmíněn například Ital Alberto Meda, když přece „zviditelňujeme“ východoevropský a středoevropský design.

Nemyslím si, že by tato disproporce dokazovala, že editoři nenašli inspirativní počiny ve svém kulturním prostředí – spíše je způsobena nedotažeností celkové koncepce knihy. O redakční nedbalosti svědčí i místy kostrbatý český překlad, nápadně se podobající produkci google translatoru.

Neviditelnost může souviset i s tím, jak o designu mluvíme. Design v zemích střední a východní Evropy existuje, možná jen chybí jeho přesvědčivá reflexe, která by tuto oblast činila pro Západ pozoruhodnou. Nelze spoléhat na to, že nás Západ objeví po vydání dvoujazyčné publikace, designované hvězdným Štěpánem Malovcem a doplněné o texty anglofonních odborníků. Především musíme nalézt cestu sebereflexe a způsoby, jak se v poměrně mladém oboru design studies uplatnit. Kromě toho bych od publikace očekávala větší míru spolupráce s ohledem na fakt, že vyšla pod hlavičkou Vysoké školy umělecko-průmyslové, instituce, která má jako jedna z mála u nás studijní program zaměřený na teorii a historii designu.

Autorka je teoretička designu.